Scénář - ticho je inspirace ...

 

Často brouzdám krajinou  někdy sama, 

jindy s Kačkou,

většinou s foťákem.

Ze záběrů tvořím radost, kterou posílám dál.

Ať prostřednictvím blogu, kalendářů anebo knih.

Záběry mé optiky mnohdy mají i další, skryté poslání.

Dávají inspiraci. A co je kuriózní, že i mně samotné.

Večer uprostřed ticha a tmy stahuji fotky.

Tiše si u nich přemítám, vzpomínám a třídním myšlenky.

Jak moc mě naplňují ty poklidné záběry tiché přírody.

Jak moc mi dodávají sílu a energii.

Jak moc mi odpovídají na mé otázky.

Před pár dny mi jsem dostala zprávu, 

zda-li bych chtěla zkusit napsat doprovodný scénář 

k právě tvořícímu představení plné fantazie,

 

pohybu a barev a příběhů.

Znáte mě dobře a víte, 

že každá výzva je pro mne hozená rukavice 

a vím, že nic nepřichází do života jen tak...

Proto jsem hozenou rukavici zvedla.

Je to jen zkouška ... bez materiální motivace. 

A právě o to větší a hlubší pro mne výzva.

Zadání k textu je to skutečně náročné a těžké. 

Psát v archaismech, v rýmech a aby to bylo půvabné...

První myšlenky k textu jsem vytvořila za volantem.

Avšak pak přišlo ticho...

Ticho bylo mojí inspirací.

Lehké pohyby ptáků... příroda ... 

Do té krásy jsem si pustila meditační hudbu. 

Jen tiché tóny ... 

Jako, když dopadají kapky na parapet...

Nevím, zda se bude můj scénář líbit. 

Zda zaujme... Ale na každý pád vím,

že ticho je tou největší inspirací ...

Příroda, která má tak ohromné kouzlo, 

že díky ní vznikají na nejedné klávesnici texty a scénáře.

Takové, co naplňují další a další lidé ...

A některé třeba padnou v zapomnění a jiné odlétnou, 

jako hejno ptáků...

Mějte krásné dny plné inspirace

Věrka