Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

sobota 24. dubna 2021

za oponou ...

 



Dříve jsem čas od času napsala příspěvek na téma "Za oponou".

Úvahy a pocity, o kterých jsem mlčela, nemluvila anebo jen mezi řádky.

 

Možná, že nastal čas napsat víc ...

 


Zalévám kávu horkou vodou, usedám ke klávesnici počítače 

a píši řádky od srdce...



Zkusím otočit hodinovými ručičkami na ose života zpět o 365 dnů a psát...

Do našich životů na tomto světě vstoupil vir.

 


My jsme odešli, možná i před ním, do našeho Nebe.

Do místa, které je na samotě u lesa, 

vysoko a hluboko v horách.



Vystoupili jsme z komfortní zóny, abychom vstoupili do zóny srdce.

Odešli jsme s málem, abychom získali mnohem víc.

Vytoužený klid.



V příbytku, kde není elektřina a zvyklosti dnešní doby.

Každá zkušenost je nepřenositelná.

Začátky v Nebi nebyly vůbec jednoduché 

a já měla často pocit, že jsme jako Robinson Crusoe v 21.století.




Jen tento prostor a tato zóna nám dala to, 

co jsem marně hledala léta.

Pochopení, že největší bohatství je naučit se žít z mála.

Najít cestu sám k sobě.



Pochopit, že smíření a odpuštění jsou cesty, 

které nejsou cestami zapomnění, ale uvědomění.

Jen klid, ticho a mír dokáží skutečně promlouvat 

a dát člověku štěstí, neboť přichází harmonie.



Rozhodla jsem se napsat další knihu o štěstí, s recepty, 

vzpomínkami a také o Nebi. 

Nebe se tak stalo inspirací pro knihu a nejen to.



Nebe mi přineslo i odpovědi, které jsem dlouho hledala 

anebo nechtěla slyšet.



Odpovědi, že nikdo se pro nic za nic nemění. 

Každá změna vychází z nás.

Mohu si přát, mohu pro to udělat, co je v mých silách, ¨

ale víc nic.

A i když jsem prožívala moc náročné dny, 

kdy oba rodiče onemocněli těžce covidem, 

prožívala jsem dramata i na úrovni vztahů.



Neváhala jsem ani setinu vteřiny, 

a pomáhala jim, jak jen to šlo. 

Na rozdíl od mého bratra, 

který se pomoci doslova zřekl. 

Vím, že život je bumerang... každý počin se vrací...



Co mi i tato situace dala, bylo zjištění, 

že některé touhy a přání jsou plané. 

Když napíši své starší dceři zprávu s prosbou, 

zda by se za dědu modlila...a zpráva zůstává 

bez odpovědi, i to je odpověď.



Prázdná, smutná, bolestivá v tom, 

že člověk nedokáže překročit vlastní stín 

a práh ani v době, kdy blízká osoba bojuje o život. 

V době, kdy vlastní máma prosí. 

Stejně, jako když chtěla vnukovi, synovi svého syna, 

poslat dárek k narození.

Stejně bolestivou zprávu, odpověď obdržela.



Člověk může podat ruku vstřícnosti, ale když vám přes prsty klepnou,

pak je to také odpověď.

Odpověď, že žádná máma nesmí zapomínat nikdy na sebe.

Protože, čím víc je kamarádkou než mámou, 

o to víc mohou přicházet situace plné rozčarování.

A pravá láska je i v přijetí i toho, co nás bolí. 

Přát druhému jen to dobré a žít s vědomím, 

že druhému je prostě dobře, že je šťasten a prožívá život v lásce. 

Moc to svým dětem a jejich dětem přeji.



Jsem vděčná Nebi, že mi dalo tolik poznání. 

Tolik pochopení a odpovědí.

Tolik smíření a vlastně i štěstí. 

Možná i proto, že jsem se svou mámou nepoznala ono kamarádství,

 chtěla jsem ho dát svým dětem.

A ani má těžká nemoc v podobě rakoviny, 

ani náročné onemocnění covidu mé mámy, nedokázalo změnu. 

Jsem smířená a už po ní neprahnu. 

Jsem vděčná, že máma žije a přeji si, aby byla v pořádku.


.


Jsem vděčná a šťastná, že pro tátu jsem udělala maximum, 

co mi síly stačily.  Naučil mě pokoře k životu a mnohému...

a já mu to snad takto mohla vrátit.

Spala jsem poté, co jsem usilovala o jejich uzdravení, 

po mnoha bezesných nocích, skoro dva dny v kuse. 

Měla jsem pocit, jako bych kopala kanál La Manche.

 Kdysi mi pan profesor řekl, že největší čistota na světě 

je čistota svědomí.

Jo, svatá to pravda.



A možná přijdou tyto řádky nebo mé počiny někomu úsměvné. 

Nebo i život, který žiji a sdílím.

Často si vybavím scénu z filmu Želary, kdy Hanule dojetím 

hladí novou podlahu, kterou ji Joza udělal. 

Jak dokáží být takové věci obrovskými dary života. 

O podobných situacích, 

propletené hladivými příběhy pro lidskou duši právě píši

 a vkládám je do knihy o nebeském štěstí.



 

Těsně před svátkem matek, v pátek 7.5.2021 od 10.00 hodin

 budu hostem živého vysílání v hodinovém pořadu 

v Českého rozhlasu Hradec Králové, 

kde o těchto obrovských darech života zkusím vyprávět.




Protože život není o tom mít nejvíc a být nejvýš a nejdál a nej a nej...

Život by měl být o souznění, sdílení, pokoře, 

radosti z maličkostí, o stopách, které tu na světě po nás zůstanou,

 a třeba i o slovech, 

které se dotýkají nebeského štěstí...

 


Věrka

20 komentářů:

  1. Věrko, čisté svědomí je ta nejlepší pilulka na klidný spánek. Myslím, že můžeš klidně spát♥...... Přeji sílu do dalších dnů a hbité prsty k psaní další knížky. Z Jizerek zdraví Olina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc, milá Olinko, vnímám to stejně ❤️ Knížka se pomalu a jistě tvoří. Příští týden možná kousek představím v živém vysílání Českého rozhlasu
      Opatruj se
      Věrka

      Vymazat
  2. Věrko, děkuji za otevřené srdce. Těším se na novou knihu. Eva

    OdpovědětVymazat
  3. Věruško, jen škoda, že tvé řádky nečtou ti, kteří lítají po světě a vozí sem ty viry čím dál horší.
    A prosím, netrap se něčím, co nemůžeš změnit, pokud se příbuzní zaseknou a hatí jakékoliv nabídnutí vstřícnosti a smetou i přátelské gesto, zapomeň na to v rámci svého zachování zdraví. Jednou to pochopí a když ne, jejich újma.
    Pozdravuji do Nebe. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jiřinko, kéž by pochopili. Jen mám obavy , aby nebylo pozdě. I když mnohdy raději pozdě nežli vůbec. Tu bolest maminu pochopí jedině zkušenostį. Přeji hezký den. Věrka

      Vymazat
  4. Věruško, už teď se těším na novou knihu. Cítím už teď že bude nevšední. Těším se a Vy se také těšte z každého hezkého dne. Eva z Rokycan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Evi, děkuji ❤️. Těšení je nej emoce a medikament na každý neduh, bolest a na duši dvojnásob. Hezký den ❤️ Věrka

      Vymazat
  5. Věrko, vzpomněla jsem si, jak jsi kdysi psala o svém snu mít vysoko v horách chalupu a sedět tam na verpánku. Sen se Ti splnil a ty nacházíš v lůně přírody klid.
    Někteří lidé se bohužel nezmění nebo se nechtějí změnit. Přeji Tvým starším dětem, aby se k nim jejich děti nikdy nechovali tak, jako se oni teď chovají k Tobě. Aby nikdy nemusely poznat bolest, kterou má jejich máma v srdci. Naštěstí máš ještě Carolinku, která Ti tu láska dává i za ně.
    Věrko, moc se těším na další knihu a odpočiň si. Poslední týdny byly pro Tebe hodně náročné. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Růženko, děkuji ❤️
      Ano v první knize jsem o mém snu psala. Sny se plní, když si správně přejeme a jdeme za nimi. A s těmi staršími dětmi máš pravdu. Souhlasím. Jen některé otázky zůstanou navždy bez odpovědi. Někdy si říkám, aby stali přede mnou a do očí mi řekli odpověď... Jenže nestojím jim za to. Taky odpověď. Vždycky jsem říkala, že kdybych vrátila čas nic bych nezměnila. Myslím, že bych přeci jen něco málo změnila. Přeji hezké dny. Věrka 🍀

      Vymazat
  6. Těžko se váže uzel tam, kde na druhém konci neustále někdo stuhu lásky přestřihává...Starší děti ze společné cesty odešly a nechtějí být součástí cesty tvé, je to jejich rozhodnutí, jejich volba. Jednou možná pochopí, že máma je jenom jedna. Ono se říká - jak se chováš ke svým rodičům a prarodičům, tak se jednou budou chovat tvé děti k tobě. Čas jednou nazraje.
    Věrko, ty se opatruj, buď šťastná ve vašem NEBI a věci, které změnit nemůžeš, neřeš. Uleví se ti velmi.
    Měj co nejvíce radostí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Álo, děkuji za Tvé řádky
      Ano, napsala jsi to přesně. Podepisují se pod tvé řádky. Víš, kdybych jen byla o trošku míň milující máma, bylo by vše snazší. Pořád věřím, že jednou, třeba ,až budou oni stáří, že na to přijdou. Přeji hezký den ❤️ Věrka

      Vymazat
  7. Věrko, myslím, že tvoje dospělé děti nedospěli, protože jinak by věděli, že máma je jen jedna a to ať se děje co se děje. Když je všemu s nimi navazuješ kontakt, pak vážně se potvrzuje to co píšu. Netrap se nemá to smysl. Možná si to uvědomí. Máš kolem sebe lidi,co tě mají rádi. Iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Ivo, děkuji ❤️. Moře bezesných nocí jsem o všem přemýšlela a zjistila jsem, že jsem udělala pár chyb ve výchově. O to více se snažím jich vyvarovat do třetice. Přeji hezký den ❤️ Věrka

      Vymazat
  8. Moc hezký článek, cítím, jak se mnou rezonuje a rozjíždí mi v hlavě průtrž myšlenek... Děkuji...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ❤️. Víte, já si říkám, že nic se neděje pro nic za nic. Všechno má svůj význam. Pan Bůh činí vše velmi promyšleně. Čas ukáže jak a proč tomu tak bylo
      I když já jisté indicie již mám. Přeji hezký den ❤️ Věrka

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. ♥ Věrka

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...