Má babička vždycky o sobotě pekla, aby bylo v neděli co na snídani.
Na stole musela být nějaká "buchta".
A tak už od malička říkám všemu sladkému, co trouba dá "buchta".
Babička měla úžasnou multifunkční troubu značky Mora.
Někdy v ní pekla, jindy sušila křížaly a někdy i boty.
Jindy houby a když dopekla,
otevřela její dvířka a teplo sálalo světnicí.
Tenhle zvyk s dvířky mi zůstal.
U nás dnes voní "buchta" v podobě štrúdlu.
Jo, o něm taky píši v knize
A taky snad v každé mé knize píši o starých kamnech kaborkách, které ve staré chalupě mé babičky zůstaly dodnes.
A díky nim se umím přenést časem... a tak vznikají knihy plné vzpomínek, které v hektické době umí lidé zpomalit
a pohladit na duši.
Člověk si mnohdy řekne, co dokáží za ohromné kouzlo obyčejná kamna…
❤️
Pohodovou sobotu všem
❤️
ne nadarmo se říká "teplo rodinného krbu"....a v současné době je lepší koukat do ohne v kamnech než na tv. Ani ty pohádky už nejsou co dřív. Přeji tedy prima chvíle krásném, ač studeném. ale sluníčkovém dni. Z Jizerek zdraví Olina
OdpovědětVymazatMilá Olinko, máš pravdu. Žijeme v době, kdy si člověk musí i ty pohádky vybírat. Oheň je oheň. Měj hezký den ❤️
VymazatVěrko, máte krásně nafocené. Ivča
OdpovědětVymazatMilá Ivčo, děkuji a přeji hezký den ❤️
VymazatŠtrúdla vonia až k nám na Slovensko, mňam :-P
OdpovědětVymazatA to je dobře ❤️ děkuji a přeji hezký den
VymazatJj člověk si musí najít tu správnou cestu která bude obohacující.
OdpovědětVymazat