Už vím, proč dozrávající len má podobu rolniček.
Když stojíte v lánu lnu, zapadá slunce a zavřete oči, slyšíte zvuk rolniček.
Je to pocit, který se zapíše hluboko do vaší duše.
A právě pro tento pocit, jednu z těch fotek vložím do diáře “každý den je dar”.
Večer tvořím snopky a ty zavěšuji do dřevníku.
Před pár dny byla u nás kamarádka a ptala se mě proč to dělám?
“Víš, to až se zima zeptá. Venku bude mráz a doma ve váze kousek léta, co cinká, jako rolničky…”
Příští rok zkusím vypěstovat len sama.
❤️
Zkuste také se mnou, vlastními rukami vytvořit Nebeskou krásu.
Kvete pár hodin … ale ten pocit, mít svůj len…
myslím, že za tu radost to úsilí stojí.
Nebeský len zde
Krásné dny všem
❤️
Věrko a víš, jak je len krásný i natřený na bílo ve vánoční kytici....... přeji, ať lněné rolničky ohlašují jen dobré zprávy. Olina z Jiz.
OdpovědětVymazatLen mám moc ráda ve váze a zdobím s ním i věnce, které dělám kamarádkám .
OdpovědětVymazatMoc hezký příspěvek. Sluší vám to oběma moc. Carolina už je prostě hodně velká slečna.
Hezké dny, Věrko !
Hanka
To je nádhera. Ivča
OdpovědětVymazat