Beru si k ❤️

 

Tyhle tahy štětcem, které ztvárňují Nebe, jsou mi jistým medikamentem. Uvolněním. Čistí mi hlavu, třídí myšlenky a přináší odpovědi…

Možná jste zaznamenali reportáž o našem Nebi. Je mi velmi líto, že pro některé vyzněl příběh, jako směšná příhoda, kde si dva tydýti stěžují. 

Jako černá stavba. Tak to vážně ne! 

Jako dva diletanti (slovy komentujících), kteří neumí číst smlouvu. 

Tu, která byla novým starostou po 10 letech zpochybněna, Bůh ví proč. 

Mohla bych zde psát mnoho odpovědí a možná i otázek. 

Mohla bych se ohrazovat proti mnohým urážkám.(od komentujících)

Nenapíši ani jedno. 

Sdělím to nejdůležitější. 🙏

Reportáž nemusela vůbec vzniknout, neboť v momentě, kdy se natáčela, byl příběh u konce. 

Reportáž vznikla jen proto, aby se tento příběh už nikdy nikomu neopakoval. 

Příběh, jako memento!

Apel! 

A právě tyhle tahy štětcem mi otevřely oči.

Pochopila jsem, slova Meryl Streep:

„Na některé věci už nemám trpělivost. 

Ne proto, že bych se stala arogantní, ale proto, že jsem ve svém životě dosáhla bodu, kdy nechci ztrácet čas věcmi, které mě popuzují nebo zraňují…”

Tohle uvědomění posouvá. ❤️

A jak mi včera v noci napsala kamarádka:

“Věrko, mysli na sebe. 

Už jsi pomohla tolika lidem. 

Člověk musí sebe postavit na první místo, už jsi toho udělala hodně moc. 

Je třeba žít a užívat života v klidu a radosti…”

Beru si k ❤️

Věrka