Propojení

 

Propojení…

Před pár dny mi psala má kamarádka, zda bych mohla nějak pomoci dceři její kamarádky. Ta již delší dobu sleduje mé sociální sítě. Ví, že lidem bojující v náročné nemoci se snažím pomáhat. Dávat jim naději. Směr. Propojuji. 

Nevím, jak funguje ruka osudu, ale vím, že funguje. V pravou chvíli nás spojí a propojí s těmi pravými. A o tom je tento příspěvek.

O propojení. 🙏

Mladá, hezká dívka, o které se zmiňuji, dcera kamarádky mé kamarádky bojuje s onkologickým onemocněním. Vyměnily jsme si pár e-mailů. Pak si zatelefonovaly. 

Hledaly jsme společně cesty. Večer mi slečna napsala:

“Nikdy bych nevěřila, jak jeden telefonát může mít takovou sílu. Mně je už druhý den po lécích pěkně zle, nejedla jsem, totálně unavená... Ale po tom telefonátu s Vámi se mi udělalo mnohem líp. Jste opravdu obdivuhodný člověk…”

Jsem člověk, který propojuje. Člověk, který se snaží pomáhat a dávat naději.🙏

Včera na besedu přišla drobná, hezká dívka. Přišla mi stisknout ruku, obejmout. Zdržela se krátce a já ji vložila do rukou můj “diář- každý den je dar”. V něm je jedna strana, kam lze vepsat svá přání. “Co je psáno, to je dáno”. O další krůček blíž k vytouženému přání.

K naději.

Ano, byla to zmiňovaná dívka. Jana ❤️

Pro její pohled, který byl tak čistý. 

Pro její slova, tak opravdová. 

Pro její víru a naději, pošleme této dívce kousek svého světla, kousek pozitivní energie a myšlenky.

Kousek lásky. ❤️

Ať má podobu modlitby nebo přání. 

Potřebuje ji. 

Zkusme to dnes, zítra i v neděli v podvečer ve stejný čas, v 19.00 hodin.

Je to jen chvilka našeho času pro čas jedné dívky. Dobré skutky se člověku vždy vrátí a většinou v pravou chvíli. 

Tohle propojení dává smysl.

Děkuji vám jménem mým i jménem Jany, dívky s krásným pohledem. ❤️

Za sdílení DĚKUJI 🙏