Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

čtvrtek 12. ledna 2017

Maličkosti ...



Moje babička říkávala: „ život se skládá z maličkostí…“
A já říkám : „ je to svatá pravda…“

♥



Právě se dívám z okna … vzduchem se snáší k zemi vločky krásné, něžné a doslova ve vzduchu tančí …a cítím blaženost…volnost…pohodu. 
Cítím, že život se skládá z maličkostí …

♥




Nedávno jsme si vyšli s Carolinkou na procházku do lesů a polí. V batohu jsme si nesli jablíčko se srdíčkem…foťák … hrníček …zimní čaj  … citrony a náladu fotit. Maličkosti …. 
A já opět cítila, že z maličkostí se skládá život.

♥



Další maličkost mě potěšila na duši před pár dny. Nakupovala jsem s Carolinkou , nandávám nákup z košíku na pás a všimla jsem si, že jsem zapomněla koupit rohlíky. Požádala jsem Carolinku, aby zaběhla pro sedm rohlíků. Nákup byl již namarkován, fronta nekonečná a Carolinka nikde… Najednou z poza regálů jsem zahlédla bambuli čepice naší Kačky. Běžela … v ruce pytlík se sedmi rohlíky. 

Ptám se :" kde jsi byla?"

„ ... vybírala jsem mami  rohlíky jen se solí…máš je přece nejradši “

A já ucítila, jak se mě maličkost té chvíle dotýká přímo srdce.

 ♥

je libo ledový čaj? 


Život se skládá z maličkostí. Velké gesta a skutky mohou hodně znamenat. Ale ty nejmenší se často do našich srdcí a myslí zapíšou nesmazatelným perem.
Jako třeba pár řádků čtenářského deníku školačky Anetky Š.
Dovolila mi ona i její maminka, že mohu tu nádhernou maličkost zveřejnit.
Anetko, moc Ti za to děkuji. Dala jsi mi tak krásnou maličkost, která se stala pro mě velkým momentem.

♥






A když dnes píši o maličkostech, musím vám sdělit , že příběh maličkého skřítka je v plném proudu. Píši o něm pohádku. Prostou …o maličkostech…které dohromady tvoří silný příběh, který doufám, že  hodně dětí i dospělých osloví. Příběh ze země Srdce.

♥




To je i důvodem, proč mé příspěvky nejsou nyní tak časté. Píši …fotím …tvořím.
 Příběh o maličkostech.
 A abych se vůbec nenudila, právě probíhají přípravy křtu knihy Velká máma.
Kmotrem by měl být člověk velmi milý, sympatický … myslím, že všem známý a sama za sebe tvrdím, že víc než  pozitivní.

♥


baví mě přírodu pozorovat a fotit ...každou její maličkost

Kdo by se chtěl této maličkosti, která knihu Velká máma provází, zúčastnit, moc mě to potěší. Více informací o křtu knihy Velká máma napíši brzy na facebook kniha Máma.




Venku zatím přestaly padat velké sněhové vločky… vykukuje sluníčko … v kamnech praská oheň … v hrnečku voní pomerančový čaj … poslouchám hudbu, překrásné tóny houslí …. a všechny ty maličkosti, z kterých se skládá život…dělají to kouzlo právě prožívané chvíle

♥



Přeji vám, co nejvíce nádherných maličkostí

♥




Věrka

♥


sobota 7. ledna 2017

Hádanka rozluštěna ...



Jaro – léto – podzim - zima
Čtvero ročních dob

Najdete v Mámině kalendáři 2017 – každý den je dar

A přesně toto číslo je to správné
4 fotografie pochází z místa, které jsem vám minule představila





Únor – stará dřevěná bedýnka s připraveným chrastím na zátop vedle dřevníku staré chaloupky. Tato fotografie je moje srdcovka. Je totiž tak obyčejná, až v mých očích se stává neobyčejnou. Patří k měsíci únoru, neboť v ten čas sluníčko už zkouší svoji sílu, ale mráz ho  ještě hravě přemůže. 
Štiplavý mráz každého zahání do příbytků, ke kamnům, k ohni a  teplíčku.

♥



Duben -  i tato fotka patří sem. Jarní bzukot včeliček pana souseda, který má tak krásný úl, že v něm pro včeličky musí být prostě radost žít. Když jsem je fotila, šla jsem pomalými krůčky blíž  a blíž. Máma na mě volala, ať dál už nejdu, že mě včelky pobodají …
 Carolinka řekla: „ maminka je hodná, včeličky to poznají …neboj babi“

♥



Září – i tato fotka má svůj původ zde. V místě, které je jablkům doslova zasvěcené. Jak vidíte, rostou na stromech zde i v zimě, v mrazivém lednu. Jablíčka jsou mi tak blízká, prolínají se mým dětstvím, že jsem jim věnovala nejen list v kalendáři, ale i celou kapitolu v knize Máma. Vždyť, kde jsou jablka není třeba lékařů …

♥




Říjen – ležérně sedící a hledící kočka na dřevěné ohradě nádherné roubenky. Tato kočka patří do jiné chalupy, jiným sousedům. Ale i ona, tak, jako já … ví, že toto místo má kouzlo a ráda sem chodí. Na toulačku, pro kousek dobroty nebo se vyhřívat na ohradě … Udělat na pár minut mi modelku … kdyby jen věděla, že ji je zasvěcen měsíc říjen … Já ji za tu chvíli děkuji.

♥



Také moc děkuji za komentář paní Věrky v minulém příspěvku. Je až neskutečně neuvěřitelné, že na samotě u lesa…kde je pár chalup a stavení …tam, kde lišky dávají dobrou noc … bydlela též jedna Věrka, která mě kdysi dávno vozila v kočárku. Že si pamatuje na moji hodnou babičku o které píši v knize Máma. Že si k ní kniha Máma našla cestu … A tím pádem Věrka objevila i tento blog.
Blog, kde se setkávají kamarádky z různých míst, měst i zemí. A ruka osudu zařídila, že tyto dvě Věrky ze samoty u lesa opět o sobě vědí.
Cesty žití jsou neskutečně krásné

♥



A na koho se usmála štěstěna?
Mámin  kalendář  2017 – každý den je dar
patří od této chvíle Henrietě

 ♥

Gratulujeme
 Ať Mámin kalendář 2017 – každý den je dar, přinese nejen radost, ale i samé prima dny po celý rok.



Všem děkuji za vaše typy …za chuť si hrát …sdílet radostné informace a být tak naladěny na pozitivní vlnu.

Vždyť …

Každý den je dar

♥




Pro všechny, kdo touží po Mámině kalendáři 2017 a ještě ho nemají, není nic jednoduššího, než si o něj napsat … zde

♥

Přeji příjemné dny … i když mrazivé …
Nejlepší čas odmrazit mrazničku a nebo zalézt ke kamnům s dobrým mokem.
Zabalit se do tepla domova a třeba číst knížku



naše stará okna mi dnes připravila nádherný pohled
 Věrka

♥

pondělí 2. ledna 2017

Jak na Nový rok ...



… tak po celý rok ...

Jako malá holka jsem se snažila v ten den učit…dělat úkoly…
Aby mi to šlo po celý rok.

♥

cesta domů


Když jsem povyrostla, v ten den jsem musela dát své lásce pusu …aby tomu tak bylo po celý rok.


A když jsem vyrostla úplně,  tak jsem se snažila dodržovat tradice.

♥



Dnes na Nový rok si úplně obyčejně užívám hezkého dne.
Bez úkolů, povinných pus či vaření čočky stůj co stůj.

♥


život v lese
 A protože novoroční počasí vytáhlo ven snad každého … sbalili jsme foťáky i sebe a vyrazili ven. Cestou, po které ráda jdu … tam, kde jsem vyrůstala. K našim.
 Znám tam každý koutek, pařez, kámen, úvoz…Přesto je známá krajina po každé jiná. Dnes, jako by se zde točila pohádka Mrazík …

♥




Jablíčka v sousedovic sadu  doslova na mě čekala. Kolikrát jsem je chtěla vyfotit. Možná  mi dnešní den chtěl říci …vše má svůj pravý čas.

♥



Vzpomínala jsem jak jsem malinkými okénky roubené chaloupky nahlížela jako malá holka. Tenkrát byla chaloupka opuštěná … To místo mě už magicky přitahovalo tenkrát. Ráda se vracím sem i dnes s foťákem

♥





Právě na tomto místě vznikla nejedna fotka Mámina kalendáře 2017 – každý den je dar. Zkuste typnout kolik fotek obsahuje Mámin kalendář 2017 – každý den je dar právě z tohoto místa.
Své typy piště do komentářů či na facebooku do soboty 7.1.2017 do 7.00 hod. Sedmičky jsou mé šťastné.

♥

A já věřím, že i některé z vás, neboť v ten den vylosuji vítěze, kterému bude náležet 
Mámin kalendář 2017 – každý den je dar …





Jelikož se má začít Nový rok pozitivně, tak právě tato hádanka a soutěž, je můj pozitivní začátek. 
Všem přeji jen dobré dny, pozitivní začátky, štěstí, lásku  a hlavně zdraví .

♥


... když jablíčka nepadají daleko od stromu ...




Věrka s rodinou

♥

čtvrtek 29. prosince 2016

Pour féliciter



nebo-li „pro blahopřání - pro štěstí"

♥



Poslední minuty roku 2016 mizí  …

Poslední chvíle a rok 2016 bude cizí

Probouzí se cosi nové …

Je to maličké a voňavé

Je to Nový rok

Nadechuje se, rozhlíží a dělá první krok …

Tak, ať je rovný

… odvážný , šťastný, plný lásky, zdraví a pohody …

a v roce 2017 jen samé prima náhody

♥

Věrka




Poslední dny v roce se často bilancuje … sčítá …uzavírá.

I já jsem chvíli přemýšlela, co rok 2016 obsahoval. Co jsme udělali, co nás potkalo, potěšilo nebo naopak co se nepovedlo.  Každý z nás má svůj součet roku. A je hodně na nás, jaký bude ten příští. Jak budeme žít, jaké budeme mít sny, co řekneme či napíšeme druhým. 

Jak moc otevřeme oči …srdce…dlaně …
Jaké budou naše touhy a sny  a jak moc za nimi půjdeme …

♥




I já mám přání … malá i velká … maličká i obrovská ….

Skromnost je velmi důležitá, přesto je zrovna tak důležité říci, po čem toužíme. 
A když je těch tužeb víc, nestydět se je vyslovit. Všechny. Jen tak mají šanci k nám přijít v podobě reality.

Ta přání, co se v roce 2016 splnily … ze srdce za ně děkuji.

Děkuji svým blízkým a nejbližším …  děkuji vám, mým čtenářům knih či blogu … 

... děkuji andělům strážným a Bohu …

Otáčím se za uplynulým rokem a šeptám s pokorou a vděčností to nejdůležitější slovo v životě

DĚKUJI

♥



Věrka

♥

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...