… už to mám tak léta
nastavené, když mi je smutno nebo když mám po strádajícím či těžkém období, mé kroky vedou do kostela. Co tam
hledám? Klid, tóny pokorné hudby, která je tak moc uklidňující… slova … Boží
přítomnost… nazývejme to jakkoliv … hledám tam odpovědi, sebe samu a poděkování. I
dnešní neděle mě zavedla až tam… Bůh ví proč. Dnes jsem však ani tam neměla
stání … po 5 minutách jsem vzala za ruku malou Carolinku a šly ven… mé kroky
obešly onen chrám. Proč? Některé věci v životě děláme a ani nevíme proč.
Naše kroky vedly k farnímu domu, do krásné zahrady. Chvíli jsem váhala,
zda tam můžeme vstoupit.... vstoupily jsme …
♥
 |
| ... ulička, kterou jsme nikdy nešli. Za branou nás čekalo skutečně hřejivé světlo ... |
… před námi se
rozprostřela kouzelná zahrada s torzy soch. A ta božská hudba si ke mně
našla cestu až sem. Byla to krása. V tom slunci, zpěvu ptáků … možná, že mé kroky byly sem zavanuty pro
nápis na stěně budovy. Dojal mne. Ty písmena zde hledí na tento svět téměř 200
let a já si uvědomila, jak moc daleko se city a pocity lidí posunuly… a posouvají… lidé
spěchají, honí se, pachtí se, bohatnou i chudnou a své srdce nechávají
zarůstat, jako opuštěný šípkový keř v rohu zahrady. S paprsky
jarního slunce, s novým vánkem jara, prostříhejme ty trnité uschlé a
zapomenuté větve, které zabraňují propustnosti krásy, lásky a citům.
♥
…kdybych měla tu moc, přála bych si to z celého srdce pro všechny lidi na světě…
 |
| ... kouzelná zahrada ... ♥ |
 |
| ... plná poznání a doteků ... ♥ |
 |
| ... nápis, který se dotkl mého srdce ... ♥ |
… nezapomenutelným
rodičům …. věnováno od vděčných dítek …
♥
♥
… mám jenom tu moc a
touhu o tom psát. Nevím, ale mám poslední dobou pocit, že lidi jsou na sebe
sobečtí, nevraživý, ukřičení a moje já to moc trápí. Začíná to lidmi na ulici,
pokračuje praštěnými americkými seriály v televizi a mnohdy končí
v našich rodinách … za poslední léta se lidé v této zemi naučili na
sebe křičet, žalovat, stěžovat si,
vymáhat, nadávat, doslova plivat … když
jsem byla malá a jedno jediné bych z vyjmenovaného udělala, dostala bych
na zadek … něco je někde špatně … a proto vypněme blbiny v televizi,
usmějme se na lidi na ulici, začněme dělat nezištné skutky, dobré a jen tak … obejměme
své lásky … je tu nádherná neděle …
 |
| ... a zbytek dne z naší kouzelné zahrady ... |
... mějte dny plné pohody ...
Věrka
Naděje?!..., že to tak nevidím jenom já. Mluví mi to z duše. Krásný týden:-)!
OdpovědětVymazatMoc děkuji za návštěvu u mne :-) Krásný nový týden a v něm moře úsměvů :-) Věrka
VymazatVěruško,
OdpovědětVymazatkrásně psáno, já bych to tak asi neuměla. Jedno slovíčko pravdivější než druhé. Bohužel,
to tak je. Ne, zdaleka nejsou všichni zlí, sobečtí, nenávistní, závistivý - ale je jich mnoho.
Prostě se nedodružují žádná pravidla a bez nich nic fungovat nemůže, ani nebude. Je mi z toho smutno. Hezký večer.
Milá pavli, moje babička vždy říkávala " příklady táhnou" asi na tom něco bude. Když není řád je chaos. Vzpomínám si, když byla Carolinka miminko, spala, jak si vzpomněla. Neměla řád a my rodiče byli z toho za pár měsíců na blázinec. S řádem jde vše lépe a jednodušeji, souhlasím. Krásný nový týden a v něm moře úsměvů :-) Věrka
VymazatŘekla bych, že čím dál více lidí si toto začíná uvědomovat. Vždyť si jen pročti ty krásné komentáře k tvému blogu. I já se snažím usmívat, řídím se babiččinými radami - když nemáš, co bys pěkného řekla, tak se aspoň pěkně usměj, hned vše půjde líp, apod. A ono to funguje. I v tom uhoněném supermarketu. I u bručounského souseda, který mi dnes sám od sebe prosál několik koleček hlíny, když zjistil, že jsem doma sama a jdu se do toho pustit. Ale i já mám dny, kdy je mi úzko, smutno, až brekavo. Ale pak znovu začnu věřit, že kamínek ke kamínku, slovíčko ke slovíčku, úsměv k úsměvu - a ten náš svět bude lepší. Určitě.
OdpovědětVymazatMoje milá Jani, píšeš krásně a pravdivě. Děkuji za souznění. Souhlasím , že s troškou do mlýna se má přispět neb troška k trošce a je tu výsledek. Jsem od přírody pozitivně laděný človíček a taky velmi senzitivní a právě proto mne všechny ty nega, ty mračouni, ty hádky a zloby bolí... dopadají na mne .... Krásný nový týden a v něm moře úsměvů :-) Věrka
Vymazattaky ,,utíkám,, tam kde je pokud možno NIKDO ....
OdpovědětVymazat... rozumím .... Krásný nový týden a v něm moře úsměvů :-) Věrka
VymazatMě hrozně vadí,že nemůžu přijít do kostela,když mě to vyhovuje.Nechci mluvit s farářem,ani nechci poslouchat mši sv.,chci jen posedět a pokecat s tím tam nahoře,o tom co mě trápí,bolí i těší,ale bohužel dveře do kostela jsou uzamčené a stát někde za mřížema jako trestanec se mi nechce.Chodívali jsme do krásného kostela v Chlumu sv.Máří a nepamatuji,že by bylo zavřeno, p.farář si to dokázal ohlídat.Chápu,že kvůli vandalům,ale přes den by mělo být přístupno všem.
OdpovědětVymazatMilá Maruško, rozumím tomu co říkáš. Za starých časů tomu tak bývalo. Je tomu tak dodnes i v Německu, ve Švýcarsku... a já jako letitý optimista věřím, že tomu tak jednou tady zase. Musí jít jenom společnost tzv. do sebe. V momentě, až nastane celkový řád, nastane i celkový pokoj. Krásný den. Věrka
VymazatMilá Věruško, zase jsem si krásně početla ... děkuji! Jsem ráda, že jsem tvůj blog nedávno našla :)
OdpovědětVymazatMně se zdá, že je dnes taková divná uspěchaná doba .. pořád se za něčím ženeme a kolikrát ani nevíme za čím :( Všude samé křičení a sprostá slova (to nesnáším nejvíc). Neříkám, že jsem svatoušek .. občas se přistihnu že zakřičím na svou dcerku. Vím že se musím polepšit, protože ve finále si uvědomím, že na ni křičím, ne proto, že něco provedla, ale proto, že já právě "někam spěchám" :(
Jinak já "utíkám " za jehličkou a vyšíváním ... je to pro mne skvělý relax a vyčištění hlavinky :)
Krásný den!
Eva
Milá Evičko, no to jsou kouzelná slova. A víš proč mi připadají kouzelná? Neboť v nich je uvědomění si se a kus pokory a pravdy a touhy být lepší.... no krása. Tleskám. A jsem moc potěšena Tvoji návštěvou zde. Tak zase příště :-) Věrka
Vymazat