Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

pondělí 28. ledna 2019

Život na houpačce ...



Dnešní řádky, které píši pro vás, začínám slovem - DĚKUJI.

Za všechny slova, vzkazy, zprávy, esemesky, emaily, myšlenky, modlitby …
Děkuji za vaši pozitivní energii, která se skutečně proměnila v to, v co jsem doufala.
Ucítila jsem ji i na dálku. Židle, o kterou jsem byla opřena, neměla v mých pocitech opěradlo, měla VÁS…
Před nějakým časem vyšel v Marianne článek s podtitulem „život na houpačce…“
Byl o mě. Byl o mém životě…O mém boji i nadějích.
Dnes jsem měla opět stejný pocit.
V momentě, kdy posudková kontrola začala, vnímala jsem napětí… až do chvíle …
Do chvíle, kdy jsem opět vyprávěla přirozeně, věcně, s pocitem lehkosti a současně s faktickými poznatky, které mi život dal a dává. S pocitem,  jako bych byla na houpačce. Jako by mě na ni někdo posadil a mírným a jemným dotykem do mě strčil.
Jakoby mé myšlenky vlály vzduchem a já měla tu sílu a odvahu se přirozeně nést. Pevně jsem se držela pomyslných lan houpačky, kterými jsem cítila pozitivní energii, která ke mně a do mě proudila díky vám.
V jednu chvíli jsem se nadechla zhluboka, nechtěla jsem, aby byl moment dojetí patrný. Ucítila jsem i slzu, která se vytlačila na světlo světa z mého oka a já ji nenápadně schovala do svých dlaní, tak, aby byla schovaná, nepovšimnutá. Zvedla jsem na malou chvíli oči ke stropu. Nebylo tam nebe …ale já ho cítila.
Všechno bylo sepsáno a všechno poběží dál…Věřím, že tím správným směrem, směrem jménem pochopení. Přála jsem si dnes ráno jedno jediné. LIDSKOST.
Myslím, že mé přání bylo vyslyšeno. Díky vám.
Čeká mě ještě dlouhá cesta za rozhodnutím, které nabude pochopení.
Ale já vím, už nyní, že ať bude vyřčené jakékoliv, nejsem na to sama…DĚKUJI


Věrka



12 komentářů:

  1. Milá Věrko,
    ano život jako na houpačce !
    Tak si nějak připadám i já :-o
    Zrovna dneska jsem se rozčílila, jak se někdo může tak to chovat !
    Prostě může a to mi slušní lidé nikdy nepochopíme!
    Můžu se vztekat, hroutit, ...můžu si jít stěžovat třeba na hlavní nádraží, ale a nic s tím nezmůžu, bohužel :-o
    Jen si ničím svoje zdraví !
    Jenže, co my si budeme povídat !
    Věruško, drž se !!!♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Ilonko, děkuji za Tvé řádky. Myslím, že i to vztekání a hroucení má svůj smysl. Možná i stěžování na hlavním nádraží. Podle mě je nejhorší apatie a nic nedělání. Myslím, že každá snaha o změnu se počítá...
      Přeji dobré dny
      Věrka

      Vymazat
  2. Věruško, moc moc moc jsem na Vás myslela.....kolem mně byly takové "divné vlny", tak jsem si říkala, že snad Vás minou.... nadále na Vás myslím a držím pěsti. Olina z Jizerek

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Olinko a já to moc, moc cítila. Od půlky jednání se stalo něco zvláštního. Vstoupila mezi nás lidskost. Věřím, že díky té vlně pozitivní energie.Ze srdce moc děkuji.
      Věrka

      Vymazat
  3. Věrko, dopoledne jsem na Tebe myslela a říkala jsem si, že to snad bude poslední návštěva na LPK. Nebyla a já Ti budu držet pěsti dál, aby lidskost zvítězila. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Růženko, nebyla, ale byla první, která se odehrála na lidské rovině a to jsem si ráno nejvíc ze všeho přála. Moc děkuji za pozitivní energii. Vážím si ji. Věrka

      Vymazat
  4. Martina Slovácko28. ledna 2019 21:22

    Milá Verko moc gratuluji. Život si snama hraje,ale tolik energie se musí v to dobre obratit. Jsem šťastná i za Vás. Také věřím že přezkoumání mého ID dopadne dobře a že lidskost a pochopení má i v tomto oboru místo. Mějte krásný večer a odpocivejte.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Marti, ono všechno je v lidech a o lidech. Budu věřit , doufat a přát si, aby jste natrefila u LPK na člověka s lidskou tváří, přístupem a pochopením. Až dočtete knihu Máma čisté jiskření, objevíte mnohá další úskalí a situace, která jsme žili...
      Přeji dobré dny. Věrka

      Vymazat
  5. Věrunko,tak snad to už konečně skončí s LPK v dobrém a budeš moc žít v klidu a pohodě.Vždyť to už se táhne tak dlouho.Já jsem na tebe myslela celý den a prosila jsem andělíčky ať pomohou dobru.Přeji hezký den Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Marti, děkuji za Tvé řádky. Všechno špatné je pro něco dobré. Nebýt dvou let bojů, nikdy by nevznikl "Jelimán." www.jeliman.net
      Vždy jsem se snažila hledat na tom špatném to dobré. V životě přicházejí situace, kdy to prostě najít nelze, přesto se snažím naslouchat osudu, a vnímat, proč to přišlo...Někdy odpoví až čas...
      Já ze srdce děkuji Tobě a všem, kdo jste na mě mysleli, neboť jsem to skutečně cítila. Od poloviny jednání, jakoby nastal zlom. Přišlo pochopení, přišla komunikace, vnímání...Bohužel toto jednání nebylo tím, které by bylo konečné a s verdiktem pro mé dobro. Přesto v ně věřím, prostě věřím ...
      Věrka

      Vymazat
  6. Věruško, vím co prožíváš a co si "užíváš". Je mi z toho moc smutno, ale tu houpačku pořádně rozhoupáme, ne my se nedáme, my určitě nespadneme, věřím, že i ta spravedlnost se dá vybojovat. Sam ze své zkušenosti vím, jak mě vytáčí, když přijde obálky ze sociálky. Přeji, hezké dny plně sluníčka a vnitřní energie. Dana T.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Danu, ze srdce děkuji za komentář. Už se houpu dva roky, někdy přichází únava a vyčerpání. Pevně věřím, že vše je v lidech a o lidech a zrovna tak věřím, že přijde den a já potkám mezi těmi, co rozhodují, člověka s pochopením a empatií. Bez toho, aby se vymlouval na tabulky a systém. Protože to je jen signál alibismu a malosti.
      Přeji krásný víkend. Věrka

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. Těší mě a vážím si jich. ♥ Věrka

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...