Dnešní řádky, které píši pro
vás, začínám slovem - DĚKUJI.
Za všechny slova, vzkazy,
zprávy, esemesky, emaily, myšlenky, modlitby …
Děkuji za vaši pozitivní
energii, která se skutečně proměnila v to, v co jsem doufala.
Ucítila jsem ji i na dálku.
Židle, o kterou jsem byla opřena, neměla v mých pocitech opěradlo, měla
VÁS…
Před nějakým časem vyšel v Marianne
článek s podtitulem „život na houpačce…“
Byl o mě. Byl o mém životě…O
mém boji i nadějích.
Dnes jsem měla opět stejný
pocit.
V momentě, kdy posudková
kontrola začala, vnímala jsem napětí… až do chvíle …
Do chvíle, kdy jsem opět
vyprávěla přirozeně, věcně, s pocitem lehkosti a současně s faktickými poznatky,
které mi život dal a dává. S pocitem, jako bych byla na houpačce. Jako by mě na ni
někdo posadil a mírným a jemným dotykem do mě strčil.
Jakoby mé myšlenky vlály
vzduchem a já měla tu sílu a odvahu se přirozeně nést. Pevně jsem se držela pomyslných
lan houpačky, kterými jsem cítila pozitivní energii, která ke mně a do mě proudila
díky vám.
V jednu chvíli jsem se
nadechla zhluboka, nechtěla jsem, aby byl moment dojetí patrný. Ucítila jsem i
slzu, která se vytlačila na světlo světa z mého oka a já ji nenápadně
schovala do svých dlaní, tak, aby byla schovaná, nepovšimnutá. Zvedla jsem na
malou chvíli oči ke stropu. Nebylo tam nebe …ale já ho cítila.
Všechno bylo sepsáno a všechno
poběží dál…Věřím, že tím správným směrem, směrem jménem pochopení. Přála jsem
si dnes ráno jedno jediné. LIDSKOST.
Myslím, že mé přání bylo
vyslyšeno. Díky vám.
Čeká mě ještě dlouhá cesta za
rozhodnutím, které nabude pochopení.
Ale já vím, už nyní, že
ať bude vyřčené jakékoliv, nejsem na to sama…DĚKUJI
Věrka
♥
Milá Věrko,
OdpovědětVymazatano život jako na houpačce !
Tak si nějak připadám i já :-o
Zrovna dneska jsem se rozčílila, jak se někdo může tak to chovat !
Prostě může a to mi slušní lidé nikdy nepochopíme!
Můžu se vztekat, hroutit, ...můžu si jít stěžovat třeba na hlavní nádraží, ale a nic s tím nezmůžu, bohužel :-o
Jen si ničím svoje zdraví !
Jenže, co my si budeme povídat !
Věruško, drž se !!!♥
Milá Ilonko, děkuji za Tvé řádky. Myslím, že i to vztekání a hroucení má svůj smysl. Možná i stěžování na hlavním nádraží. Podle mě je nejhorší apatie a nic nedělání. Myslím, že každá snaha o změnu se počítá...
VymazatPřeji dobré dny
Věrka
Věruško, moc moc moc jsem na Vás myslela.....kolem mně byly takové "divné vlny", tak jsem si říkala, že snad Vás minou.... nadále na Vás myslím a držím pěsti. Olina z Jizerek
OdpovědětVymazatMilá Olinko a já to moc, moc cítila. Od půlky jednání se stalo něco zvláštního. Vstoupila mezi nás lidskost. Věřím, že díky té vlně pozitivní energie.Ze srdce moc děkuji.
VymazatVěrka
Věrko, dopoledne jsem na Tebe myslela a říkala jsem si, že to snad bude poslední návštěva na LPK. Nebyla a já Ti budu držet pěsti dál, aby lidskost zvítězila. Růža
OdpovědětVymazatMilá Růženko, nebyla, ale byla první, která se odehrála na lidské rovině a to jsem si ráno nejvíc ze všeho přála. Moc děkuji za pozitivní energii. Vážím si ji. Věrka
VymazatMilá Verko moc gratuluji. Život si snama hraje,ale tolik energie se musí v to dobre obratit. Jsem šťastná i za Vás. Také věřím že přezkoumání mého ID dopadne dobře a že lidskost a pochopení má i v tomto oboru místo. Mějte krásný večer a odpocivejte.
OdpovědětVymazatMilá Marti, ono všechno je v lidech a o lidech. Budu věřit , doufat a přát si, aby jste natrefila u LPK na člověka s lidskou tváří, přístupem a pochopením. Až dočtete knihu Máma čisté jiskření, objevíte mnohá další úskalí a situace, která jsme žili...
VymazatPřeji dobré dny. Věrka
Věrunko,tak snad to už konečně skončí s LPK v dobrém a budeš moc žít v klidu a pohodě.Vždyť to už se táhne tak dlouho.Já jsem na tebe myslela celý den a prosila jsem andělíčky ať pomohou dobru.Přeji hezký den Martina
OdpovědětVymazatMilá Marti, děkuji za Tvé řádky. Všechno špatné je pro něco dobré. Nebýt dvou let bojů, nikdy by nevznikl "Jelimán." www.jeliman.net
VymazatVždy jsem se snažila hledat na tom špatném to dobré. V životě přicházejí situace, kdy to prostě najít nelze, přesto se snažím naslouchat osudu, a vnímat, proč to přišlo...Někdy odpoví až čas...
Já ze srdce děkuji Tobě a všem, kdo jste na mě mysleli, neboť jsem to skutečně cítila. Od poloviny jednání, jakoby nastal zlom. Přišlo pochopení, přišla komunikace, vnímání...Bohužel toto jednání nebylo tím, které by bylo konečné a s verdiktem pro mé dobro. Přesto v ně věřím, prostě věřím ...
Věrka
Věruško, vím co prožíváš a co si "užíváš". Je mi z toho moc smutno, ale tu houpačku pořádně rozhoupáme, ne my se nedáme, my určitě nespadneme, věřím, že i ta spravedlnost se dá vybojovat. Sam ze své zkušenosti vím, jak mě vytáčí, když přijde obálky ze sociálky. Přeji, hezké dny plně sluníčka a vnitřní energie. Dana T.
OdpovědětVymazatMilá Danu, ze srdce děkuji za komentář. Už se houpu dva roky, někdy přichází únava a vyčerpání. Pevně věřím, že vše je v lidech a o lidech a zrovna tak věřím, že přijde den a já potkám mezi těmi, co rozhodují, člověka s pochopením a empatií. Bez toho, aby se vymlouval na tabulky a systém. Protože to je jen signál alibismu a malosti.
VymazatPřeji krásný víkend. Věrka