Moře, přístav a pondělí ...

Dnes vám přináším slíbené fotografie.

Moře, přístavu a racků

Socha symbolizuje ženu námořníka, která vyhlíží jeho návrat

Většinou známe pohled na letní moře.

Ten zimní, jako by byl zahalen do hávu poezie.

Na nejvyšším místě, na kopci, nad přístavem v Göteborgu

jsme měli město, přístav i moře, jako na dlani.

Kolem nás cihlový kostel, obrovské kameny a ještě větší vítr.

 Zpovzdálí bylo vidět zábavný park s atrakcí kola.

Historické stavby i moderní budovy.

Než jsem se stihla po krajině rozhlédnout,

letěl ke mně racek.

Během pár vteřin tu byli tu i jeho kámoši.

Létali kolem  a co měli u toho řečí …

Všichni kolem se smáli, jak jsem s nimi komunikovala…

A čím více jsem je napodobovala,

tím blíž byli u mne…

Byla to vážně nádhera.

Při cestě k přístavu jsem vyfotila třeba jejich známou rybářskou tržnici nebo-li rybí chrám,

který byl na Nový rok zavřen.

Feskekorken - rybí chrám

Nejoblíbenějším dopravním prostředkem jsou ve městě tramvaje,

které  jsou typické svou modrou barvou. 

V přístavu

Až do 17. století nemělo Švédsko prakticky žádný přístup k moři, v mírových dobách mu však Dánové nebránili ve využívání ústí řeky Göta a z pevnosti Alvesborg v jejím ústí kontrolovat veškerý vývoz a dovoz. V roce 1603 se švédský král Karel IX. v místech proti pevnosti pustil do výstavby nového města, které dostalo jméno Göteborg. O osm let později bylo město zničeno Dány, kteří se města zmocnili. Dánové požadovali za vrácení města do původního stavu milion říšských tolarů. 

Gustav II. Adolf tuto částku zaplatil a v roce 1619 byla uzavřena halmstadská smlouva.

Tak začal Göteborg rozkvétat a bohatnout.

Procházka přístavem byla pro nás všechny nezapomenutelná.

Vše kolorovalo zapadající slunce (kolem  třetí hodiny odpolední), 

liduprázdno neboť byl Nový rok

a mořský vítr, který skutečně dul.

Doslova přehlídka lodí …

Šplouchání mořských vln, v mrazivém dni, mělo své kouzlo.

Sbírali jsme kamínky, kterým jsme šeptali přání 

a házeli do mořských vln…

Zda-li se splní …. necháme se překvapit ….

Pro štěstí jsme podali ruku i umělci, který poslouchá vlny na kraji přístavu

den co den,

   rok co rok …

léta

Protože štěstí mi bude hodně zapotřebí.

V pondělí v 9.00 hodin mě čeká další, v pořadí již šestá LPK

(lékařská posudková kontrola)

Proto tolik mých obrazů za poslední dny.

Tolik v nich hledám klidu a harmonie….

Budu moc a moc ráda, když mi pošlete pozitivní myšlenku v onen den. 

Věřím na pozitivní energie, věřím na lidskost i pravdu.
Hledáš-li pravdu, nedívej se dál, než k svému srdci…

Věrka

♥