Před mořem liška …

Než vám přinesu pár záběrů od moře s krásnými racky,

mám tu pro vás lišku.

Poslední uplynulé dny byly pro nás velmi náročné.

Hodně jsme finišovali s učivem k pololetním testům ze všech předmětů.

Taková přírodověda byla pro nás víc než náročná, protože v původní škole, v malotřídce,

 kam Carolinka chodila, se jako žákyně 4. třídy učila přírodovědu společně s 5. třídou. 

Tedy přírodovědu (pro mě nepochopitelně)  pro pátý ročník.

Znamenalo to pro nás, doběhnout učivo za celé pololetí 4.ročníku tohoto předmětu.

Dokázala to na výbornou, ač ji doma žádné známky nedávám.

Doma máme jiný princip. Učíme se, abychom něco věděly.

A čím více, tím lépe.

Carolinky touha po vědění se pozná třeba tak, 

že čím dál častěji otevíráme encyklopedie a hledáme informace i na internetu.

Čím dál méně ji chybí jedničky, i když ji určitě těší.

Do celého finišování nás zaskočila chřipka.

Tak nějak jsme si ji předali.

V momentě, kdy jsem úplně padla únavou,

přišel dopis s pruhem modrým.

Asi je bezpředmětné psát, kdo je opět na mě zvědav…

A tak jsem uprostřed noci, s kapesníkem, kašlem 

a téměř bez energie,

 začala malovat.

Třídila jsem si myšlenky.

Neskutečná terapie štětcem.

Dnes ráno, když jsme jeli do horské školičky ke zkouškám …

Přes pole se cosi mihlo.

Carolinka radostně volala

„liška, dívejte …tááámhle běží…“

Bůh ví proč, jsem ji dva dny před tím namalovala ...

Přinesla nám štěstí.

Carolinka všechny testy a zkoušení zvládla výborně.

A mě doufám, přinese štěstí příští týden též.

No a já vám příště přinesu slíbené mořské záběry s pokřikem racků.

Věrka

♥