v prádelně ...

 

Až nebudu mít inspiraci pro psaní mých knih s duší www.knihamama.com  

vím už přesně, kde ji hledat. 

Jak často jsem se usmívala těm historkám z amerických filmů,

 kdy se dva seznámí ve veřejné samoobslužné prádelně. 

Jak se pomíchá jedno prádlo s druhým a ejhle další přátelství. 

Zjistila jsem, že tohle vážně funguje.

Využila jsem tuto službu a protože těm žetonům a postupům,

 jak na to, zas tak moc nerozumím, zeptala jsem se jediné osoby, která tam byla. 

Slovo dalo slovo, milá slečna je olympijská hráčka basketbalu. 

Vyměnily jsme si i vizitky a mávaly jsme na sebe, 

že si dáme vědět, jak naše životní peripetie dopadnou. 

A než jsem se stihla otočit ve dveřích byla sympatická paní s mužem,

 která hovořila řecky. 

Od automatu na žetony se na mě otočila se slovy:

" toto cinká, kdyby to byly peníze, že?" 

A zase jsme s paní, co žije na Krétě i v Česku, vedli rozhovor. 

Také jsem probrali snad "úplně všechno" na světě 

a taky došlo na výměnu vizitek. 

Paní jsem za milou chvíli věnovala Mámin kalendář - každý den je dar. 

Ten jsem ráno dala do auta a na otázku mého muže "proč?", 

odpověděla jsem " nevím, ale cítím, že ho mám vzít..."

 Jo, srdce ❤️ ví vždycky nejlíp. 

V noci mi přišla sms se slovy díků za krásný kalendář plný pozitivní energie 

a s fotkou na mořskou zátoku daleko, daleko... 

Já odpověděla odkazem na můj blog, který je plný našeho Nebe. 

Takhle vznikají náhodná přátelství. 

Příběhy, které píše život.

A o tomhle je život. 

To jsou ta zastavení, setkání, pohlazení na duši, 

která si ten či onen člověk pamatuje navždy. 

Možná, že o tom je celý tento svět. 

O otevřeném srdci ❤️  jeden k druhému.