18. únor je pro mě den D
V ten den jsem dostala druhou šanci na život.
Čekala mě ještě dlouhá a náročná cesta od onkologické operace/amputace za zdravím, ale člověk by šel třeba na kraj světa, aby žil. Aby žil aspoň o den, dva, dvacet …. déle.
❤️
V čase návratu do života jsem psala dopisy. Prosila jsem myšlenkou i slovy na papír, ať nemoc zmizí… Učinila jsem slib a dala si nejedno předsevzetí. Můj “boj” s ni byl spíše diplomatické vyjednávání:
“Víš nemoci, já tu na světě mám velké sluníčko, které každé ráno chodí ke mně do postele si ohřát nožičky. A to sluníčko mě miluje a já jeho. Vzájemně bychom bez sebe pohasly. Nemoci slib mi, že odejdeš a už se nikdy nevrátíš. Uděláme spolu dohodu na věky věků.
Bude to velký závazek, ale mě stojí za to, abych ještě spousty let cítila po ránu studené nožičky, které jsou postupně větší a větší...”
Díky za tu šanci.
Slib plním.
Každý den je dar
❤️
Více 18. února 2024 v neděli v podvečer v 18.00 hodin v Českém rozhlase Hradec Králové v pořadu
“Neobyčejné příběhy obyčejných lidí”.
Mám naladěno a těším se. Ivča
OdpovědětVymazatDěkuji ❤️
VymazatSilné. Děkuji. Eva
OdpovědětVymazatDěkuji ❤️
VymazatAhoj Věruš, krásný rozhovor dokázala bych tě poslouchat hodiny tolik moudra děkuji Iveta
OdpovědětVymazatMilá Ivetko, děkuji ❤️ to mě těší
VymazatVěrko,děkuji za krásný rozhovor s Tebou,manželem i Karolínkou.
OdpovědětVymazatMaruško rádo se stalo ❤️
Vymazat