Starost o ovečku

 

Včera mi nebylo dobře. 

V noci to bylo trochu akční, 

když na mě přišly mdloby a tak jsem si přikázala, 

zůstat dnes v posteli.

Ráno přichází Carolinka od oveček domů, kterým nesla seno, se slovy: 

"Mami, ta naše jedna ovečka se mi nezdá. 

Vyfotila jsem jí, podívej..."

Okamžitě přeposílám fotku našemu veterináři. 

Také se mu to nelíbí a volá, že zrovna jede kolem 

a  tak se zastaví.

"Bude to tak za deset minut. 

Připravte horkou vodu, olej a mýdlo. 

Hlavně potřebuji někoho, 

kdo mi ovečku podrží."

Náš taťka doma není.

Okamžitě vstávám z postele.

 Není čas odpočívat.

Dávám konvici na plotnu. 

Přes hlavu přetáhnu svetr, sahám do lékárničky pro desinfekci,

 z kuchyňské skříňky beru olej.

Carolinka bere ohlávku a než se ohlédnu je venku. 

Během chvíle přibrzďuje u nás pan doktor. 

Přijíždí ve stejnou chvíli i můj muž.

"Hlavně klid", volá mírným hlasem na nás Carolinka z ovčína. 

Zdá se mi, že cítím jehňátko pohmatem na břichu ovečky.

Pan doktor si naolejuje nataženou rukavici, vyšetří ovečku.

Vše je v pořádku. 

Jehňátko má ještě čas.

Vychází ven z ovčína se slovy:

"Nebojte, bude to dobrý, 

ale ta vaše holčina je neskutečná. 

To by byla Paní doktorka!"

My to vnímáme už dávno... 

Zvířata ji milují a ona je 

❤️