... malé radosti ...

... moje máma vždycky říkala "Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš" ... málo kdo by neznal tento slavný citát, z  filmu Forrest Gump ... a moje máma vždycky říkala „ život se skládá z maličkostí...“ a proto ty nejprostší radosti dokáží být těmi největšími, mnohdy nezapomenutelnými ...

♥

...dnešní den, je maličkost ... která tvoří velký celek... ráno jsem telefonovala s dětmi...oběma .. dospělou Kristýnkou záhy i s Honzinem ... který právě dospívá ... první, dnešní radost ... a pak jsem telefonovala s Renatkou... virtuální kamarádkou zde z blogu ...nádherný rozhovor, plný porozumění, souznění, spousty slov, zkušeností, poznání a touhy pomoci ...moc děkuji Renčo ... druhá dnešní radost ...

♥

 ...  a pak , Carolinka si hrála ve svém altánku a volala „ mamííí , přiletěl ke mně na návštěvu motýl ...podívej...“  život je jako cesta vlakem s otevřenými okny, kterými dovnitř a ven vlétají neplánovaně motýli. A my cítíme tu krásu a volnost ...“  A já se rozhodla konečně udělat motýlí věnec na dveře...možná jako symbol volnosti... pro všechny ... pro nás dospělé i naše děti... třetí dnešní radost ...

♥

♥

... a pak jsme taky pekly ... čtvrtá dnešní radost ... jahodovou buchtu s tvarohem a želatinou ... a víc nás baví to pečení než papání ...ale ženský to už tak mají v sobě nastavené... Dokonce si vzpomínám na moji skvělou babičku kuchařku, která vařila jako v nebeské kuchyni a nepamatuji si, kdy seděla u stolu  a jedla ... pořád mezi námi poletovala, míchala v hrncích na kamnech ...umývala nádobí ve škopcích, které se zavíraly do myčáku ...jo žádné myčky, žádné kuchyně ze štípaného mramoru...ale kuchyň s duší a chutí ...

♥

... a taky jsem včera obdržela balíček s kulaťáčkem od Lenky Včelky ... která mi na mé přání vytvořila tuto krásu ...další radost ...děkuji ...a já tak zjišťuji, že to, že jsme zdraví, svítí nám slunce nad hlavou a jeho paprsky se dotýkají našich duší...je tak obrovská maličkost ...z které se skládá život...že vlastně tu je jedno velké štěstí ...

♥

♥

vaše Věrka ♥ Carolinka s několika radostmi

... luční kvítí ...

... nejprve bych z celého srdce chtěla vám všem poděkovat ...za slova nadějí, víry, lásky ... za vnímavé pohlazení mé bolavé duše ... za to, že jste ... za to, že dokážete na dálku chápat a psychicky podporovat jednu obyčejně nešťastnou mámu ... která díky vašim slovům a řádkům utírá slzy a otvírá oči ... vám všem VELKÉ děkuji ...

♥

...a proto jsem dnes vzala do ruky foťák... , když jsem ráno připravovala snídani, zahlédla jsem na protější střeše domu kominíka...chytla jsem se z knoflík a zatoužila po štěstí ...utřela jsem slzy ... vzala jsem naši skvělou a jedinečnou dcerku Carolinku za ručičku a vyšly jsme ven...za sluníčkem ... do zahrady ...

♥

... nedávno jsem viděla krásu ... ta krása byla luční louka uprostřed zahrady. Zatoužila jsem na chvíli po té kráse ... a pak jsem si řekla, vždyť vše je na světě možné ...proč nemít tu krásu na své zahradě? Pátrala jsem na netu po kouzelných semínkách luční louky ... a našla jsem ...objednala jsem ...(zde) ... a dnes jsme s Carolinkou tu krásu zasely ...

♥

... zvonky ... kopretiny ... máky ... a luční paletu bylin ... jsme dnes na naší zahradě, na malém kopečku zasely ... co vyroste bude pro nás překvapením...rozhodně vám na konci léta kopeček vyfotíme ... bude to naše díky, za vaše slova...za vaši lásku a naději ve chvíli mého trápení a  beznaději ... vždy, když uvidím naši louku svobodných květin, vzpomenu si na lidskou soudržnost a hřejivá slova ...

♥

... miluji luční květy...pro mne nejsou krásnější květy na světě ... vždy jsem si přála je mít jako svatební kytici... je tak svobodná, tak přirozená, tak plná fantazie a vůní ... vidím v ní můj život, mé myšlenky a touhy ... člověk v nich může brouzdat po kolena ... lehnou t si do nich ...a vždy cítí tu volnost..jako by se do trávy vylila celá paleta barev... je to jedna velká harmonie s tou nejkrásnější hudbou včel, čmeláků a cvrčků ...

♥

...vzpomínám si , když jsem byla malá, na senoseče... jak jsme pomáhaly se senem ...tu vůni mám v sobě dodnes... i zvuk, když máma klepala kosu na klepadle - babce ... na zvuk brousku, kterým  se kosa brousila ... na vůni čerstvě posekané trávy ... jak jsme obracely seno a pro nás děti to byla vždy úmorná práce. Jak se seno dávalo rychle do jehlanců, když se zatáhlo a hnala se černava...tak říkávala moje babička tmavým mrakům, které zvěstovaly déšť. Vzpomínám si i na to, jak se házelo seno vikýřem na půdu a my jako děti na půdě seno sešlapovaly...byly jsme poškrábané a zaprášené a spokojené, že je na půdě už poslední fůra. A pak se  po seně klouzaly ... ta vůně sena, ta ve mně zůstala ... tak, jako moře krásných vzpomínek ...

♥

... žijte krásné a svobodné dny, jako luční kvítí ...

Věrka 

...BEZ ...

...dnešní příspěvek je jiný, než všechny před tím... před čím? Před dnem, který nazývám  BEZ. Nemám kousek síly o tom psát, co se v mém já děje...je to jedno z nejsložitějších období mého života...je bez ... moje rodina je neúplná, moc  doufám a věřím, že dočasně...je bez ...

♥

 ... bez jednoho člena rodiny...bez skvělého a jedinečného člena...někdy se věci seběhnou tak rychle, že se pak člověk zastaví...pláče...přemýšlí...bilancuje...a ... modlí se ... a moc si přeje...

♥

...a přitom ty věci přicházejí pozvolna a potichu a my dospělý pořád něco řešíme a děti bereme jako součást svého já a našich problémů. Naši nikdy problémy  před námi dětmi neřešily...a my je stejně jako radarem vycítily...a já pak našim vždy říkala, že to bylo špatně, že před námi mlčeli a říkali pssst... A když jsem vyrostla a dospěla, řešila jsem s dětmi kde co...povídala si s nimi...snad o všem ... a oni se staly součástí mých radostí i starostí... malých i velkých ...

♥

a já si dnes kladu otázku - je to tak dobře?

...bylo toho v mém životě tolik, že v momentě spokojenosti a štěstí, přišlo vzduchoprázdné bez ... všechno má nějaký důvod a já se teď sama v sobě ptám jaký ... všechno má svůj čas ...ani jablka nesklízíme na jaře...ani hned druhý den života neběháme...všechno má svůj čas...

♥

...a tak dnes ...uprostřed mých permanentích slz, jsem natrhala bez. Musím začít dělat věci jako dřív... těšit se, usmívat se...a ono to je zatím bez ...bez těchto krásných pocitů.

Musím jít dál ...vařit..péct ... šít...vychovávat ... a stále mít všechny a všechno ráda.  Až se otevřou v našem domě, o kterém jsem si vždy myslela a stále myslím, že je skvělý, dveře ... a vrátí se  ... budu tou nejšťastnější mámou na světě...beze slov... s prostou a tou nejkrásnější radostí ...

♥

...někdy si děti rády hrají na dospělé a jindy by rády dospělí byli dětmi... a jindy zjistíme tak nějak nečekaně, že z dětí se staly dospělí ...

♥

... a když jsem dnes trhala a vařila ty krásné obrovské žlutobílé květy bezové, vzpomínala jsem na kde co a na kde koho...a říkala si, zda mám toto psaní připíchnout na blog... a já tak činím...není to žádný návod...žádný recept...žádná krása ...žádné vzpomínání...je to článek BEZ ...

vaše Věrka s bolestí na duši 

♥

nechť vaše dny zaplavuje jen pocit štěstí

...zmrzlina DIY ...

...jsme rodina, která si na zmrzlině lehce ujíždí. My holky ji máme jednoduše rádi... náš Jája je prostě na sladké ... a taťka by měl jen „nesladký“, nerafinovaný cukr. A tak z těchto důvodů si vyrábíme zmrzliny home made ... a bez zmrzlinovače. Je to neskutečně jednoduché.

Jednu zmrzku jsem zveřejnila již vloni (zde)

... loňská vanilková ...
♥

receptura :

Vanilková zmrzlina:

250ml 33% smetany

250ml 12% smetany

2 žloutky

vanilkový cukr dle chuti

Smetany vlijte do rendlíku, přidejte žloutky a cukr.... ochutnávejte a zvolte sladkou chuť, která vám vyhovuje. A potom jen zahřejte 2 minuty  při 85 stupních. Nesmíte ji vařit!!!!!!!! A to je vše. Nalijte do nádoby, kterou zamrazíte.

♥

... dětská přesnídávka ...třeba z černého rybízu... nebo z meruněk... jablíček ...
♥

... a zde je další receptura (letošní) kterou jsme s Carolinkou a Kristýnkou vymyslely. Dobrá zpráva je, že je zdravá a když koupíte přesnídávku bez přidaného cukru, tak i s minimem kalorií.  A hlavně je to ráz dvá ...

♥

Co potřebujeme ?

 chuť na zmrzlinu

formičku na zmrzlinu (já zakoupila v KIKU za pár kaček)

trošku čokošky na vaření s troškou másla

přesnídávku dle chuti (2-3 skleničky)

...čokošku ( asi dva pásky z tabulky) s máslem rozehřejeme a formičku lehce vytřeme. Ale dle mého názoru je lepší již zmrzlou zmrzlinu v horké čokoládě namočit. Přesnídávku nalijeme do formičky a dáme (přes noc) mrazit. Ráno je ovocná zmrzlina hotová a večer můžete dělat další J

♥

... moc ráda si vzpomínám na zmrzliny mého dětství...na polárky, na ledňáčky, které chutnaly vážně po vanilce. Na eskymo, které mělo v sobě opravdu kokos.... na ruskou zmrzlinu, která v mých očí byla tak veliká, že se nedala sníst...asi jako dnes po Carolinku Magnum. Na ovocnou dřeň v plastové kostce, kterou jsme škrabaly dřívkem. A kostičku pak měl každý druhý taťka zapíchlou vzadu na kouli u auta. Vzpomínám na zmrzliny ze strojku...na hranaté oplatky...na točenou i kopečkovou ... na velkou za 1,40 Kčs i na malou za 70 haléřů. Kolikrát jsem ždímala v ručičce desetníky a dvacetníky a těšila se na ten sladký zázrak ...

♥

... a když jsme dostávali jako děti drobné od babiček nebo za dobře odvedenou práci, či za jedničky ve škole, vždy u toho byla věta  „to máš za odměnu  na zmrzlinu“ ... a my se na ni vážně těšily ...

A když jsem ještě neuměla číst, poznávala jsem jakou dnes točí podle barev ... a vždycky byla výborná ...

a nějak to ve mě zůstalo ...nějak dál se předávají prožitky a požitky zmrzlinové z generaci na generaci, protože i  naše Carolinka má nejraději z mincí kovovou dvacetikorunu, říká jí zlatý kůň. A víte proč? No protože je na zmrzlinu...

♥

 ...krásné, sladké dny plné těch nejlepších chutí ...

Věrka

... cesta k lidskosti ...

... včera jsem objevila cestu do minulého století. Kudy a kam, že jsem to jela? Můj muž měl jednání v Polsku. K této zemi jsem měla vždy reservovaný vztah, ale včera mne skutečně překvapila. To, že si myslím, že jsem překročila hranici, pomyslnou hranici, do minulého století, myslím jen v dobrém. Překvapilo mne, jak se zde lidé k sobě chovají. Jak si pomáhají ... lidé se tu na ulici dokonce na sebe smějí, zdraví se a ta pohoda je tu skutečně cítit... skutečně ...

♥

 ... ta pohodová energie je všude kolem vás. Když projíždíte vesnicí, měla jsem pocit, že projíždím natáčením filmu Vesničko má středisková. Lidé na sebe i na nás zvedali ruce, mávali. Nejprve jsem si myslela, že nesvítíme ... ne, tak máme rozbité auto...zastavili jsme... přijížděl k nám hned člověk na kole a ptal se, jestli něco nepotřebujeme... lidé posedávají u svých stavení... sousedé tlachají... krávy se jim pasou bez ohradníků kolem domů...a nikomu nic neschází... nikdo nic nedodržuje a nikdo nic neporušuje ... všechno funguje...

♥

 ... jsou smířeni a souzní s osudem... mají vedle domu krávy místo off roada... místo nové fasády mají 4 rachitické  satelity... místo zastřešeného bazénu, se děti honí na kolech kolem tamějšího rybníku plný žabince...a všude vládne pohodo, klid a vlídné slovo...

♥

 ...pro mne byla tato cesta, do této země velkým překvapením a dobití  baterek na pozitivní hodnotu. Všude vládne atmosféra 80. let ... kde co tu sice vypadá na houby, ale lidé jsou tu lidmi ...

♥

 ... technika tu není na takové úrovni... ani marketů tu není jako máku ...a přesto lidem nic nechybí ... chleba koupíte u pekaře ... mléko mají čerstvé ve skleněných láhvích...máslo je skutečně máslem ... je to národ zemědělců ...

♥

 ...pozorovala jsem na pěší zóně ( při popíjení kafíčka) šum lidí a všechny, podotýkám všechny ženy, byly krásně oblečeny. Od 10 leté slečny v culíčkách, přes maminku s kočárkem až po udržovanou babičku, která též krmila holubi...všichni mají v sobě vkus a jakousi upravenost. Přirozenost být hezká. I to bylo pro mne velkým překvapením ...

♥

... co se jen stalo tady v té naší zemi? Polsko, země bez výrazné kultury, průmyslu a historie má tolik lidskosti. A nebo se u nás někam začala vytrácet?  Proč a kam ?

... a protože jsem optimista, věřím na lepší zítřky....dnes jdu do ulice s úsměvem...jen tak... zkuste to i vy ... je to moc fajn....

♥

vaše usměvavá Věrka J

♥

... lívance mnoha chutí ...

... když mám splín, ráda vařím, když mám splín velký, tak ráda vařím nové věci. Takový den byl ten dnešní. Ráno jsem objevila ve schránce dopis, od společnosti Centropol, kde jsem reklamovala vyúčtování za elektřinu na staré neobydlené, zemědělské usedlosti. Reklamace mi byla uznána a dokonce s přeplatkem asi 20 Kč. Vše proběhlo ok. Ale minulý týden mi přišel dopis, který na výsost nesnáším, s výhružným podtextem, kde mi slibuje společnost , že mne ustřihnou elektřinu do rozbořené stodoly, pokud nezaplatím tisíce peněz, které jsem reklamovala. A tak začíná vysvětlování a vypravování znova znova... a znova a znova...

♥

 ...jako v pohádce o veliké řepě... nebo o slepičce a kohoutkovi...pořád dokola a odvolání nedej Bože pochopení, nikde. A tak mi dnes přišlo opět další vyrozumění, kde mi píší , že musím uhradit první nesprávné vyúčtování (na které byla vydána oprávněná reklamace a storno faktury !!!)  a k tomu ještě další platbu, která se najednou objevila ...já mám někdy pocit, že mnozí lidé jsou blázni bez rozumu, mozku ... mám tu zkušenost, že operátoři, jakýchkoliv společností tak s námi jednají. Nic je nezajímá...neboť mají naučený manuál a jakékoliv odchýlení z jeho linie je nepřípustné. Vyjít lidem vstříc, to je nadstandard... A tak píšu na ministerstva...a rozčiluji se...a běduji... a pak moc vařím a uklidňuji se...

♥

... díky tomuto nepochopení dnes vznikly u nás k večeři kynuté lívance s javorovým sirupem a osmaženou slaninou. Když jsem tento recept viděla v pořadu „ Rozpal to, šéfe“ nevěřila jsem vlastním očím... (jako já dnes po ránu při cestě od schránky domů). Zdál se mi tento recept chuťově velmi  kontroverzní ... tolik rozlišných chutí ... sladký javorový sirup ... slaná osmažená slanina... lehoučké nadýchané lívance ...

♥

♥

... a mohu vám říci, že tyto chutě do sebe tak skvěle zapadají, doslova se snoubí i s tímto letním počasím, že by bylo řích, tento recept sem nepřipíchnout ...

Těsto na lívance:

8 g droždí

185 g mléka

140 g hladké mouky

2 vejce

špetka soli

12 plátků slaniny

javorový sirup

moučkový cukr na posypání

olej

♥

... a jak dopadne porozumění s nedorozuměním s elektřinou do staré stodoly? Bůh ví...ještě , že ve stodole už nejsou žádné krávy ...ty jsou naštěstí nebo na neštěstí úplně někde jinde...

♥

... vaše Věrka ve splínu ...

... maturitní buchta ...

... zítra, v pondělí, náš Honzin maturuje. Před chvílí mi oznámil, že mají přinést zítra porotě občerstvení. Jelikož musíme být ve škole již v 7.00 hodin a vím, jak se ráno bude odehrávat .... brrrr .... uffff ... začal v kuchyni před chvílí koncert.

♥

... v neděli večer vypadají ledničky asi u nás všech stejně. Vařím z vody, jak se říká. Resp. peču z toho, co dům dá... tu zbytek kefíru, tu poslední hrneček polohrubé mouky, přisypuji k ní hrubou... v chaosu sypu do těsta rozpustnou kávu, kakao dodatečně... lámu do kastrůlku zbytek čokošky na vaření...jak ji nastavím? ... v hmoždíři tluču lupínky chocapicu a kokosu ... tím posypu menší množství čokoládové polevy ...

♥

Recept:

500 ml kefíru

3 hrnečky polohrubé mouky

2 hrnečky cukru

prášek do pečiva

½ hrnečku oleje

1 vejce

2 lžíce kakaa

2 lžíce rozpustné kávy

na vrch nalijeme rozpuštěnou čokoládu s troškou másla a posypeme čímkoliv, co nám přijde do ruky...mě přišel chocapic a torzo kokosu

♥

... voní to tu božsky... ve fofru vznikají unikátní recepty ... a když to tu cinkalo, lítaly ingredience doslova vzduchem, říkala jsem si ... tak třeba to obměkčí kantory, ten můj hokus pokus, odnese pozornost od koktání a tápání ...znám své lidi...a náš Honzík je sice velký hrdina, ale jsou chvíle a chvíle... a maturita je jednou z těch větších a těžších chvil v životě...

♥

... zítra po poledni se koná ta jeho velká chvíle. Poprosím vás o držení palců ... budeme moc rádi ... i pozitivní síla a myšlenka má velké kouzlo 

♥

... přeji všem týden plný kouzel, zázraků a štěstí  ...

Věrka

♥