... Kristýnce ...

... byl tenkrát čtvrtek – 12. září a bylo to už tak dávno,

a tenkrát svítilo slunce ze všech sil, sotva začalo ráno.

... bylo poledne a devět minut navíc k tomu,

ty jsi spatřila svět a věděla jsi, že patříš už komu...

... byla jsi krásná , jako to slunce co zvěstovalo Tvoji sílu,

byla jsi milá , kouzelná a já měla pocit, že držím maličkou vílu ...

... tak moc jsem si Tě přála a najednou byla jsi v mém náručí.

Já byla ještě mladá a měla strach, že nic mě život nenaučí.

Jak se o Tebe správně starat, chovat, krmit Tě ...učit mluvit, zavazovat si boty a být...

A všechno to tak přišlo samo...

... tak jako Tvé slovo „Mámo...“

... a já tu byla od toho dne jen pro Tebe...

ukazovala jsem Ti sníh, jak padá z nebe...

... jak máma Tě má ráda čím dál víc ...

že se nemusíš při mém boku bát ničeho nic...

... a šly jsme tou cestou spolu krok co krok,

a léta plynula a střídal se rok co rok ...

...pak přibyl Ti parťák největší, brácha Tvůj ...

...a život pořád letěl, žádné stůj.

... a základní škola střídala střední - jedna druhou,

a narodila se sestřička, náš malý anděl s kouzelnou duhou .

Jak moc ses za ni modlila, aby byla... vzpomínám na ty chvíle ...

...na všechny... na celé to štěstí, co bylo kouzelné a milé.

...a dnes jsi už máma, velká holka, jako tenkrát já...

co v sobě velkou lásku má ...

...a přeji k Tvým dnešním narozeninám Kristýnko moje,

abys vždy věděla,cítila, že srdce mé je i Tvoje...

...měla vždy plnou náruč zdraví, štěstí a velké lásky ...

to celé píši ze srdce a bez nadsázky...

♥

PS:

...ty víš, jak bolavé chvíle teď v srdci mám,

že Tvůj malý – velký brácha je zase ten tam..

jak bolí mě jeho slova, gesta a zavírání dveří ...

a člověk pořád doufá, prosí a věří...

...a v těch chvílích jsi tu se mnou, jako jeden velký včelí plást,

tak spjatá, pokorně tišící a jsi moje duševní mast.

Můj medikament, má dcera plná citu

Děkuji...že jsi tu ...

Máma

♥