Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

středa 17. září 2014

... otázka ...


... mám v hlavě plno otázek,
komu je říci? Komu ?
Nenapadá mě nikdo a tak je říkám Bohu ...

Bože ty víš, jak má cesta životem byla nelehká,
kolik já jen měla snů ...
kolik to bylo nocí a dnů ...

A ty mi ty dny plnil těmi sny,
znáš mě od A do Z a víš co cítím,
víš co chci, po čem toužím, co vidím ...

A také jsi mi toho moře vzal,
proto, aby přišel den a ty mi zato více dal ...
Ale dnes je jiný den ...
mé já má pocit, že je to zlý sen.

Dnes ztrácím .... a bereš mi ...
... dnes můj syn odchází z rodného hnízda,
letí ... sám ...a beze slova,
letí zase, zas a znova ...

A já stála u brány se zakaleným zrakem,
dívala se jen na něho ...
dívala se na kluka, v jakém jen kruhu je, v jakém?
Na jeho hrdost, zarputilost i bol,
na jeho dospívání i vzdor.

A nad hlavou mi prolétli  holubi a já zvedla hlavu.
V ten moment mi skanula slza, tak velká,
co symbolizuje jen mámu ...

... až jednou odletí i moře dní,
až jednou budeš tátou od dětí, co také sní,
pak vzpomeň si na tuto chvíli,
pak vzpomeň si na nás,
jak moc jsme pro Tebe žili ...

Pak ucítíš tu bolest, kterou mi pomohli odnést ti holubi ...
Jak Tvůj vzdor nás bolel, vše bylo tak „zbytečné“ a naruby...
a v tu chvíli ucítíš i tu bezednou lásku
a já si přeji, aby sis nikdy nemusel klást, jako já teď,
tu otázku

...Bože proč? ...


32 komentářů:

  1. Věru, čtu tvoje řádky a napadá mě jediné. Tvůj syn odešel, už to tu jednou bylo, vrátil se a zas musí jít. Vím, že to moc bolí, ale zkus se na to podívat tak, že prostě potřebuje jít svojí cestou. Jen kdyby ten odchod byl v klidu a nebyl ve zlém, nevím, mám pocit, že až tak to úplně není. Věrko, zkus ho pochopit a doufej, že jednou i on pochopí a najde cestu zpět.
    Moc na tebe myslím. Majka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Majko, ano, je to tak...ale pořád hledám odpověď ...a žádná nepřichází ... a konečné fázi cítím strach...strach o kluka, který objevil svět...Prahu...kluka, který znal jen domov, zahradu se psem a tátovu dílnu...tolik strachu v sobě mám...krásný večer...Věrka

      Vymazat
  2. Věru, tak jako poslední příspěvky i tenhle mě dojmul a zasklil oči. Krásně napsáno!!
    Přeji Ti, aby se situace co nejdřív v dobré obrátila! Jako každá máma, i já mám obavy co přinese budoucnost, zda moje dítě bude žít šťastný a spokojený život a zda nevylétne z rodinného hnízda ve zlém... ale stejně tak jako my, i ti "naši" pochopí až jednou budou mít své vlastní děti.
    Přeji Ti krásný den, bez smutku, beze slz! R.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za Tvé řádky...často jsem o zvláštních odchodech četla či slyšela. Ale když to člověk prožívá, je to skutečně hrozné...cloumá to s člověkem jako hurikán s lesem... a každá rada pak dobrá...Krásný večer...Věrka

      Vymazat
  3. Otevřel se nový kruh, aby se jiný mohl zavřít. Věruško, uchovej si naději, že zase bude líp. Bude URČITĚ. Vychovali jste syna ve slušného a silného muže, tak jde svou cestou a stejnou se vrátí. Ještě silnější a dospělejší. Myslím na tebe a držím pěsti.
    Pa Radka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Radu, moc děkuji za pohlazení na duši, děkuji. Věrka

      Vymazat
  4. Věruško,
    myslím, že kromě knihy vydáš i básnickou sbírku - bolestné, ale nádherné. Jak smuto na duši Ti je, víš asi jen Ty sama. Prostě to tak teď v tuhle chvíli je. Syn se vrátí, ale Ty se musíš smířit s jeho odchody, jinak se zblázníš (teď jistě dobře víš, o čem píši). Přeji hodně sil, ať to vše ustojíš (jsi silná "holka"). Přeji krásný den, ať je lepší, než ten předešlý.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Pavli, děkuji za milá slova a myšlenku sepsat knihu básniček od srdce...A máš pravdu, že ještě pár Honzíkových výstřelků, jsme všichni v blázinci...Dnes jsme makali na realizaci domu až se z nás kouřilo. Padám únavou a odepisuji vám všem, všem dobrým duším...přesto mám hlavu plnou Honzina...Krásný večer...Věrka

      Vymazat
  5. Věři, moc smutné, ale pravdivé, i tak to v životě bývá, ne jen radost z blízkých, i zklamání v dítěti časem přejde, neboj. Už bude třeba jiný, ne takový, jaký by sis přála, povahu a geny nezměníš. Ty víš, co je tolerance a pochopení, ale on je ještě mladý a bláhový, život ho také naučí. Nic jiného nenaděláš. Nech plynout čas a těš se z toho, že máš na studiích syna a že se ti vrátí.On tu svoji "samostatnost" moc potřebuje.
    A netrap se už (já vím lehko se řekne).
    Dana z Podkr.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Danu, děkuji za Tvá slova. Člověk by nechal letět, kdyby vše bylo v rovině slušnosti a hlavně klidu. On letí bez tak a sám...jak píši v básničce...ale ten strach...Honzin je ve fázi poznávání..vše nové, fungl nové...a tolik naivity...jako když malé dítě vyndáme z dětské ohrádky a ono vidí, že je také pískoviště, park, zahrada, přechod pro chodce...ale pravidla mu musí dát rodič... jenže on jen žasne a bez pravidel...a tam nastupuje můj strach...Krásný večer...Věrka

      Vymazat
  6. Věruško, krásné a smutné . Honzík jde svou cestou, ale vždy se k Vám vrátí. Vím, že je Ti smutno a věř, že to znám. Naše Markéta je od nás taky hodně daleko, ale vždy se s přítelem vrací a jsme všichni šťastní. Totéž čeká i Tebe, ke své milující rodině se bude vždy rád vracet.
    Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jani, já jen nevím co se stalo, že se teď řeší vše tak radikálně...s bolestí... Něco narostlo, přerostlo ... Krásný večer...Věrka

      Vymazat
  7. Jsou události kolem nás, kde nemá cenu jim zkusit bránit..., jen ten co opravdu jednou zmoudří pochopí, že se zmýlil, ale často je to dlouhá cesta...
    Verše plné lásky a bolu. Těžké chvíle umí vést ruce a srdce k neobyčejně krásným dílům

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Renatko, děkuji moc za milá slova, opět plná pravdy a poznání. Krásný večer...Věrka

      Vymazat
  8. ♥♥♥...jen ty víš, co myslím
    Martina

    OdpovědětVymazat
  9. DEJTE SI PANÁKA A NEBO MĚ NAPADÁ OTÁZKA.CHODÍTE DO PRÁCE?KLUK SE PUSTIL MÁMINY SUKNĚ,ALE ZASE PŘIJDE............EVA

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Evi, sice do práce nechodím, (vím, co myslíte, že bych přišla na jiné myšlenky),ale mám práce až nad hlavu, s pomocí chodu mužovi firmy, současně domácnosti a výchovy Carolinky, která je doma. Také zaměstnávám ruce ( v rukavicích), stavíme dům... denně stojím u plotny ... starám se i o naší faunu ... zahradu ... je toho tolik, že když jsem chodila do práce, byly to o proti tomuto lázně...Já bych neřešila obyčejné puštění máminy sukně... to už máme za sebou v případě nejstarší dcerky...ale Honzík tak nějak odchází netradičně...tak, že to nicčí celou rodinu...a bere nám to léta života...Krásný večer ...Věrka

      Vymazat
  10. krásné, precítené bolesťou a odchodom ...
    všetko už napísali dievčatá nado mnou ... tak ja do mailu ... :)
    pozdravujem ... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Laura, moc děkuji...za slova i email...Krásný večer...Věrka

      Vymazat
  11. Věrko, teď nevidíš cestu dál .... ale ona je, neboj ..... vezmi barvičky a maluj :-)) žít dál se musí ... jsou tady i ostatní, nejen Honzík .... možná drsné, ale to je to co Tě teď udrží "nad hladinou"

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji...za pochopení , za radu, za přízeň...Krásný večer...Věrka

      Vymazat
  12. Věrko, jak ráda bych Tě objala. Je to těžká zkouška asi hlavně pro tebe. Nech ho jít, teď mu více než čas a důvěru nemůžeš dát. Potřebuje najít sám sebe, odpoutat se i vzbouřit se, aby nejen sám sobě dokázal, že je už chlap. Hodně síly a nadhledu, časem se všemu budete smát i když teď asi nevěříš... Já vždycky udělala vše, aby rodiče byli spokojení, propásla jsem šanci vzbouřit se. Teď už je vše za mnou, kdybych měla tu odvahu už dříve, ušetřila bych mnoho myšlenek i pochybností... Dokážeš to, jsi silná žena. Pa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Lidko, moc děkuji za Tvá slova a dodatečně vše nej k svátečku. Nějak se mi zastavil čas, omlouvám se. Věrka

      Vymazat
  13. Věrko, umíš tak krásně vyjádřit své pocity a myslím. že ti to i trochu pomůže, vypsat se z toho. Zažila jsem s mladším synem těžké chvíle, kdy nedal na má slova a neměl dobré kamarády a průšvih byl na světě. Hodně nocí jsem nespala a dávala si otázky proč, kde jsme udělali chybu. Ale vzal si z toho ponaučení a dnes má rodinu, postavil s pomocí dům. Jsem ráda, že se to v dobré obrátilo. Uvidíš, že se Honzík bude vracet a že se vše v dobré obrátí. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Růženko, vždy mi pomohlo, když jsme měla tíhu na srdci či bolest v duši psát...básničky. Mám to tak nastavené už od první třídy. Trochu se mi ulevilo, ale velký kus ve mě zůstal. Pořád zaměstnávám ruce i mysl...přesto je ta bolest hluboká a silná...Děkuji za Tvá pozitivní slova.Věrka

      Vymazat
  14. Věrko, těžko ti musí být jako mámě. Můžeme se jen modlit a doufat, že najdete znovu cestu k sobě. Moc bych vám to přála.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Janičko, nic víc než věřit, doufat a modlit se mi nezbývá...ale tu bolest už nic na světě nezmění...přišla a je...a za mnoho let třeba nebude, zbude místo, prázdné a hluché...zarostlá jizva o které už nebudu chtít mluvit...Jsou to těžké chvíle plné obav...Věrka

      Vymazat
  15. Milá Věrko, je to pro tebe těžké, ale netrap se tím a jeho odchod přijmi. Bude to chvilku trvat. Také jsem se trápila, když dcera nastoupila na internát a později do Prahy do školy, kde zůstává i nadále. Měla jsem pocit, že jsem o jedno mládě přišla, ale srovnala jsem se s tím a vždy se moc těším, až přijde na pár dní domů. Neboj se, je to rozumný kluk a určitě ví, co dělá. Podporujte ho, pomáhejte mu a brzy ti bude fajn.
    Pro nás, maminky, je to těžké, ale mláďata chtějí poznat svět, jak ti holubi či vlaštovky.

    Jen krásné dny, opatruj se -)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Danu, děkuji za Tvá slova. Kdyby to byl obyčejný odchod do života, ani bych nemrkla okem, tedy asi. Ale toto není obyčejný odchod do života...a ani nevím, kdy mám očekávat návrat...a zda-li mám očekávat návrat ...je to silné, bolavé ... neúnosné ...Věrka

      Vymazat
  16. Můj syn používá ,mami nepduď,nech mě žít.A asi to tak má být,tak neprudim a nechávám ho žít ,ať se s životem popere sám.Prý jsem ho tou mateřskou láskou dusila.Marie

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. ♥ Věrka

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...