Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

pátek 7. února 2020

ALE ...



Tyto fotky vznikly před časem, jednu neděli u ohrady ovcí.

 Na místě, které je pro mne vždy terapií. Na místě, které dokáže divy…

Den po této neděli nastupoval můj muž do nemocnice na operaci.

Nemusela bych to zde vůbec psát, ale …

Až na jedno podstatné slovíčko ALE…





Často má toto slovíčko, spojka ALE význam výmluvy, odporu, vysvětlení.

Jak píši v jedné mé knize:

dokud v našich životech bude slovíčko ALE, 

bude stále méně vůle …




Často veřejně i soukromě mému muži děkuji.

Nemá to rád, já to však cítím, že mu to sdělit chci,

 tak to dělám. 

Je svatá pravda, že si všechno člověk uvědomí v momentech,

 kdy to ztratí anebo ztrácí.

V momentech, kdy to nemá.

Je to stejné ve všem. 

Ve vztahu, ve zdraví, v práci, ve financích i v lásce.

Prostě ve všem.





Jsem moc ráda, že můj muž je v pořádku a jsme si oporou.

Týden bez něho mi dal mnohé…

A právě o tom byly mé myšlenky u ohrady ovcí. 

O tom, jak málo lidé sdělují své myšlenky, potřeby, skutečnosti, 

pravdy, pocity a touhy...

Pak mizí zájem a vzniká nezájem…

Podobná nálada vládne i společností, neboť vládne ALE ...




U ohrady ovcí jsem vzpomínala i na mé velké děti.

Zmizely ve víru života. Jdou svojí cestou života …

Tento blog již více jak dva roky neprovází jejich fotky,

naše společné chvíle života. 

Velmi a věřte, že velmi, mne to mrzí. 

A nejde jen o dny, kdy je člověk na všechno sám 

a nemá sílu ani vložit do kamen těžké poleno, 

neboť s vývodem bokem je člověk vážně v mnoha věcech omezený,

 ale jde o komunikaci, o společnou řeč…o slova bez ALE.

Mnohá má slova i zprávy spadly do černé díry nekonečna….

A přitom jsme tu na tomto světě tak krátce...







Tento blog byl vždy prostorem mého srdce 

a ráda bych, aby tomu tak bylo pořád.

Proto má slova, mé pocity, mé kroky, vše co tvořím a dělám…

Vždy se snažím, aby vše vycházelo ze srdce…

Je to stejné jako s koníčky v životě.

 Bylo období, když jsem vyšívala křížkovým stehem…

Dnes mám hodně dioptrií na dálku i na blízko…

/daň léčby po chemoterapiích/ i přibývající věk.

Dnes by bylo vyšívání jakýmkoliv stehem pro mě obětí.





Dnes fotím a píšu .... a píši tento blog…

Je to kus mého srdce a dnes i života, 

které otevírám vám…

Možná přijde den, kdy objevím jiná životní naplnění, 

možná tento blog bude jiný, 

ale vždy bubu usilovat o to, aby měl můj rukopis 

a byl psaný mým srdcem…





Je toho hodně, co mě napadalo u ohrady ovcí,

 kam tak moc ráda jezdím.

 Zatímco, jsem fotila Kačku a ovečky …

hlavou mi létalo moře myšlenek a vzpomínek, jako pírka vzduchem.

Peťan se starým farmářem probírali moře věcí …

Klábosili a já byla ráda, že jsme právě tady a teď…

S pocitem vděčnosti, radosti bez jakéhokoliv ALE….





Přeji vám provoněné dny láskou

a nechť vás tento prostor mého srdce těší …




Věrka


14 komentářů:

  1. Věruško, přeji, aby se vše urovnalo. Říká se, že čas rány zahojí...tak ať je to co nejdříve a ke spokojenosti ne k zapomnění, něco o tom vím....... Krásné dny přeje z Jizerek Olina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Oli, ze srdce děkuji... Často si vzpomenu na babičku, která říkávala, že definitivní věci nebolí tolik jako nevědomost. Jako to, když jeden neví o tom druhém... To podle mého názoru nezahojí čas ani věk... Jen Bůh ví ...
      Přeji krásné a klidné dny. Věrka

      Vymazat
  2. Věruško, krásně napsáno, tvoje myšlenky a emoce jsou tak čisté a inspirující.
    Připomněla jsi mi časy, kdy jsme chovali ovečky, bylo jich nakonec 12 a jeden beran. Po zaboření prstů do jejich vlny to byl pocit, a jak měly rády rohlíky, loudily po každém, kdo šel okolo.
    Taky jsem si vzpomněla na kousek vlny, který jsem si vzala jako suvenýr na ostnatém drátu na hranicích mezi Anglií a Skotskem, když nám zastavili busem.
    Koukám, že Carolínka je rozená farmářka! pa Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jiřinko, děkuji za Tvé řádky a vzpomínky. Carolinka je zvířemilka. Má velmi kladný vztah k přírodě a to mě velmi těší. Kdysi dávno jsme také měli ovce a podařilo se nám mít jehňátka. To byla Kačka ještě hodně malá... Nedávno mi říkala, že si na to pamatuje. Má neskutečnou paměť.
      Přeji hezký víkend, opatruj se. Věrka

      Vymazat
  3. Martina Slovácko7. února 2020 19:56

    Milá Věrko, je spousta věcí v životě, kterým nerozumíme, nevíme proč se dějí a nedávají nám smysl. Ale my je musíme přijmout a jít dál a časem se určitě dovíme, proč to tak bylo. Nic se neděje bez příčiny.My jsme minulou sobotu pochvovali pratetu, která by 1.března měla 99 let. Nikdy jsem nepotkala hodně jšího, milejšího člověka, plného lásky a pokory, i když její život nebyl vůbec jednoduchý. Bylo mě moc smutno, ale když jsme se setkali po pohřbu se spoustou blízkých a vzpomínali na tetu, bylo to moc krásné odpoledne a teta by měla radost. No a v pondělí, jsem poprvé po operaci vzala do ruky háček a háčkovala, zjistila jsem, že je to háček po babičce a ta by měla ten den 100 let. A já vůbec nevím proč jsem si vzala tenhle, když ho normálně nepoužívám. Prostě věci se dějí, jak mají. Krásný večer Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Marti, děkuji za Tvé řádky, příběh, pocity ... Nic na světě se neděje "jen tak"...Jak píšeš" Věci se dějí tak, jak mají..."
      Krásné dny. Věrka

      Vymazat
  4. Mila Věruško.
    krasne fotky a Carolinka je vidět,že ma ke zviřatkum krasny vztah.
    Přeji Vam všem krasne dny.
    Vlasta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Vlasti, děkuji za Tvé řádky. Jj, je to milovnice zvířat, přírody, dětí. Vnímám ji hodně, jako čistou bytost a myslím si, že právě i to zvířata vycítí. Proto tak za ní jdou a to nemusí v ruce držet chleba ...
      Přeji krásné dny. Věrka

      Vymazat
  5. Moc hezké fotky. Je vidět u Carolinky ten opravdový vztah ke zvířátkům. Užívá si to.
    Svoje myšlenky jsi moc hezky zformulovala a se srdcem na dlani jsi nám dala možnost si je přečíst. Kéž by si je přečetly i Tvoje velké děti.
    Hezké dny Tobě, manželovi a Carolince !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Hani, děkuji a také si přeji...
      Přeji krásné dny. Až pojedeme směrem na Náchodsko, mohli jsme se domluvit na setkání. Hezké dny. Věrka

      Vymazat
  6. Krásné fotografie z krásného místa. Je vidět, že má Carolinka kladný vztah k přírodě a zvířátkům a to díky vaší výchově.
    Je mi líto, že se vztahy se staršími dětmi nezměnily, člověka mrzí čas, kdy s nimi nemůže být a mluvit s nimi. Mám to podobně s bratrem, žijeme v jednom městě a téměř se nevidíme. Je to smutné a u dětí to bolí ještě víc. Držím pěsti, aby se to změnilo.
    Přeji pěknou neděli. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Růženko, děkuji za Tvé řádky i Tvé vylití srdíčka. Jj, bolí to a dnes vím, že ani nikdy nepřestane... Čas vůbec nic nespraví...to možná u rány na těle, nikoliv na duši...
      Přeji jen dobré dny ... Věrka

      Vymazat
  7. Věrko, každý na poznání potřebuje svůj čas.. Někdo život měří na metry někdo na milimetry. Nedovedu si tu bolest, kterou prožíváš představit. Dívám se na své malé velké děti a zatím si nedokážu představit, že budou někde dál.
    Přeji vám ať jste ve zdraví a lásce spolu!
    Ze srdce Zuzka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Zuzi, napsala jsi mi to krásně. Ze srdce děkuji.
      Přeji hezký den.
      Věrka

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. ♥ Věrka

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...