libreto ...

Někdy si říkám, že ten náš život z výšky nadpozemské musí být zvláštní podívaná.

Třeba jak se protínají lidské osudy a nebo důležitá setkání.

Ještě před několika týdny by mě ani nenapadlo, že budu psát operní libreto.

Z ptačí perspektivy sledováno, osud či cesta života mi přivedla velmi příjemné

seznámení s kytaristou,skladatelem a muzikantem Lukášem Sommerem.

Zda bych dokázala napsat operní libreto?

Na pár dnů jsem se zavřela před světem a ponořila do myšlenek a tónů hudby.

Takové, co by mi přinesly inspiraci a přivolaly múzu.

A pak ...  uprostřed ticha, mezi nocí a ránem ...přilétla...

Rychle jsem usedla k počítači a psala a psala a psala...

Chyby nechyby...překlepy nepřeklepy...hlava nehlava...

Jak múza létala kolem mě, tak vznikal příběh plný lásky i bolesti...

Plný nadějí i zoufalství. Plný pravdy ...

Druhý den, jsem libreto vytiskla, položila na stůl ....

Raději vždy čtu, již od nepaměti, každý text z listu či knihy.

A jak jsem četla ...přemýšlela jsem, zda-li mám libreto předložit

a nebo jej hodit do kamen ...

Je vždycky lepší tvořit konstruktivně než destruktivně.

Proto jsem libreto odeslala...

"Je to krása..."  stálo v řádcích odpovědi...

Ta věta byla pro mne skutečně krása, co se mě dotkla. Děkuji za ni.

A víte co je ještě krása?

Když běh života protíná lidské osudy 

a setkání míří tím správným směrem...

Když z těchto protnutí vznikají úplně neobyčejně obyčejné krásy ...

Mějte krásné dny, úžasná setkání

a dnešní den žen si užijte s láskou

Věrka