Když fotí můj muž

 Děláme rozhovor o našem Nebi,

 o životě na samotě u lesa,

pro jeden zatím nejmenovaný časopis.

“A poprosím Vás o fotky, Vás třeba s ovečkami…”

Najednou si uvědomím, 

že jak pořad stojím za objektivem, 

žádné fotky sama se sebou a zvířaty vlastně nemám.

“Tak já tě cvaknu,” říká můj muž

“ale pojď hned, než odjedu…”

Beru si starej mantl, 

dokonce se ani nečešu. 

Žádný gel na vlasy.

Vklouznu do bot. Venku padá sníh. 

V míse nesu starý chléb. 

Ovečky ke mně běží. Po chlebu se můžou utlouct. 

Hladím je, holky naše Nebeský.

Tohle je přirozenost.

Tohle je život.

Tohle je naše Nebe.

❤️