Zima v Nebi

Naše Nebe není jen romantika, sněhem zaváté pláně, blankytná obloha, 

sníh co křupe pod nohami 

a ptačí zpěv nad hlavou.

Ohrada a za ní ovečky s kozou a psem.

Nebe je někdy i pěkný adrenalín, 

jako třeba dnes.

To si jedete jenom ráno do města na poštu 

a máte celý den o "zábavu" postaráno.

 

Do kopce k nám nevyjede bez posypané cesty nikdo. 

A teď už i z kopce to je zážitek, 

když se auto utrne z cesty, tak není cesty zpět.

Konec dobrý - všechno dobré.

Nakonec nás vytáhl traktor s řetězy. 

Cestu posypal kamínky a já se budu modlit, že pro tuto zimu to byl poslední horor.

A jak skoro nepiju, 

toho panáka si dneska dám.

Tak na zdraví a šťastné konce.

A abych nezapomněla, zde je pozvánka na křest kalendáře.

 Letos bude křest Mámina kalendáře úplně jiný než roky před tím. 

Letos nikoliv v médiích, letos pod širým nebem.

A to přímo při rozsvěcení vánočního stromu v mém rodišti, v malebné vísce Podbřezí v Orlických horách.

 Nejeden příběh v mých knihách s duší pramení z těchto míst.

 ❤️

O post kmotra jsem požádala pana Pavla Bělobrádka, který stál u zrodu nejednoho mého projektu. Jsem velmi potěšena, že moji nabídku přijal. 

Moji nabídku také přijala paní starostka obce Podbřezí Ester Horáková. 

 Děkuji

 ❤️