Komentáře ...

Dnes na téma komentáře.

Asi jste si povšimli, ti, co mi píší komentáře, že od nedávna používám na tomto blogu moderování komentářů. 
Tzn. každý komentář, který mi přijde, je zveřejněn, až po přečtení. A to z prostého důvodu.

Tento blog už něco pamatuje. A také pamatuje komentáře anonymní, které měly za cíl jen jedno. 
A pak … ta nekonečná diskuze… Ať se to týkalo borůvek v koláči, překlepů nebo krásného gesta, kdy nás pustila ostraha k hrobu Rabiho Löwa …

A jsem bytostně přesvědčena, že toto zná nejedna blogerka. 
Také zná ten pocit, kdy po takovém komentáři prožívala dilema, zda blog nadále psát?

 I mně se to stalo a nejednou… Ale vždy převážilo to dobré a pozitivní.

Osud mi do cesty přivál  člověka, který mě mnohé naučil v IT sféře.

  Proč to píši? Neboť právě tento kamarád mi řekl historickou větu, když mě učil, jak by se dal rozpoznat anonymní pisatel. Jak lze zjistit jeho IP adresu, lokalizaci atp.

„ … a proč takto složitě? Tak ten komentář prostě a obyčejně vymaž. Vždyť i domů na návštěvu si nepozveš nikoho v zablácených holínkách, až do obýváku, aby Ti to doma jen zadělal…S virtuálním prostorem to je úplně stejné…“

O této odpovědi jsem dlouze uvažovala a nakonec jsem zvolila jiné řešení.

Moderování komentářů.

Rozhodla jsem se před nedávnem, že změním více věcí v mém životě. 

Naslouchám řeči osudu a ať si „anonymové“ myslí cokoliv, tento prostor, který moc ráda tvořím pro vás, je prostě můj. 
Stejně, jako je náš obývák a nezveme si do něho návštěvu v zablácených botách.

Úplně pro všechny je uvedena na pravé straně mého blogu emailová adresa, kam mi může kdokoliv, napsat. Odpovídám všem. 
Nebo můžete použít i funkci vzkazu skrze kontaktní formulář. Dostávám tímto způsobem spousty dotazů. 

Komunikace takto funguje absolutně bez problémů a v pohodě.

Dokonce několik kamarádek mi takto pravidelně posílá komentáře či reakce na příspěvek.

Na některé dotazy se skrze prostor i lépe takto odpovídá.

Jenže pokud anonym se za vymyšlené jméno jen schová, těžko napíše ze své emailové adresy. Ano, pak je to skutečně anonym, který má cíl jenom jeden a ten právě chci tímto způsobem odstranit. Protože, abych zakázala vkládat komentáře anonymům, to neudělám, neboť anonymů mám mezi kamarádkami tolik a báječných…že by mi to přišlo skutečně líto.

Skrze tento blog vzniklo tolik přátelství, že jsem neskonala ráda a vděčná, že tento virtuální prostor existuje.

Vždy jsem říkala, že to, co mě baví, to ráda dělám. 

Ráda fotím, píši, prožívám přátelství. Sdílím své radosti i starosti. Sdílím nejen kus života, ale i kus sebe… A pořád ráda. Možná přijde den, kdy tento prostor dojde cíle…možná ano…možná ne…Ale jedno vím, už nyní. Nerada bych, aby se tak stalo skrze anonyma, který se schovává za jméno, které mu nenáleží a jeho IP adresa je pořád stejná…

Tento prostor se snažím, aby byl prostorem ze života. 

To, co nabízí, nese, přináší i odnáší…Ať jsou to chvíle dobré i zlé…ale vždy skutečné…

Aby tento prostor byl prostorem příjemným, protože i přes překážky, které život nabízí se domnívám, že to lepší, příjemnější a pozitivnější bychom měli tvořit. 

Opaků je na světě bohužel ažaž …

ZDE je to řečeno na plná ústa, ale já říkám souhlas.

A když zmiňuji dobré zprávy, ještě jednu tu dnes pro vás mám…

Mějte krásné dny

Věrka

♥