♥
... dnes ráno se naše
Carolinka rozhodovala, jestli se půjde
cákat do bazénu nebo půjdeme na houby. Ta kombinace je k neuvěření,
ale je tomu skutečně tak. Když jsme si to štrádovaly k lesu, z nejedné
zahrady se ozývaly povyky a cákance a stříkance a radost z letní vody.
Naše Kačka má nové gumáky a ty musela řádně protáhnout hvozdami, houštinami,
maliním a kapradím... Je to naše malá – velká houbařka... skutečně neznám
většího houbaře ...
♥
 |
| ... Carolinky houbařská taštička... s příznačným sloganem... Důležité věcičky, šup do mojí taštičky ... |
... od svých dvou let
chodí do lesa s námi pravidelně se svojí plátěnou taštičkou, kudličkou a
atlasem hub. Nebylo tomu ani jinak dnes. Trošku jsem si připadala jako rapl,
jít v letním dnu v gumácích do lesa na houby, ale co by člověk pro svého potomka neudělal.
A dobře jsem udělala ...
♥
... výsledek mě vážně
šokoval. Do Carolinčiny malé plátěné taštičky jsme doslova našlapaly dva pekáče
hub. A co jsme jich tam nechaly ... však oni dorostou ...a nebo budou mít
radost ti houbaři po nás ...
♥
... když měsíc
dorůstá houby rostou. Na nebi je úplněk jako stodola a hub je, že by na ně
jeden mohl s kosou ... tak třeba vás trochu inspirujeme ...
procházky v lese
miluji ... dýcháte z čerstva ... vnímáte nějak čistěji, bystřeji,
pohodověji...vlastně ani moc nevnímáte...a to je asi ono ... les je oáza
pozitivní energie...jen šum větví ... občasné paprsky slunce ... klid ...
♥
... a já si vzpomínám
na houbaření mého dětství. Sbírala jsem jen to, co mělo hnědou hlavu. A maličké
houby jsme nechávaly v lese, babička říkávala, že je to hřích je nosit
domů. V lese dorostou a v talíři by byly nic...a tak jsme si dělaly
v lese značky, kde máme schované mrňousky. Další cesta do lesa se tak
stala pátrací a stopovací akcí...
♥
 |
| ... dnes ve znamení babek ... |
...a kola značky
Pionýr či Favorit jsme nechaly na kraji lesa jen tak... a vždycky jsme je
našly... a na řidítkách kola jsme vezly domů tašku s houbami a babička
vždycky lámala rukama a klela, že ji domů zase vezeme práci ...
..a babička dělala
skvělou bílou polévku z hub. Všichni ji měli rádi s octem, já ne a
tak babička mě dávala stranou do plecháčku. A taky čerstvá smaženice
s čerstvým chlebem...hmmm. A taky dělávala hubník. Ten měla v troubě
ještě několik dní a jedla ho k obědu i
k večeři. Už nikdy jsem ho od těch dob nejedla. Vlastně už ani
nevím, jak chutnal...A tak se ptám, znáte někdo starý český hubník? Já si ho
jen matně vybavuji, že vypadal jako žemlovka....
♥
 |
| ... zde neodmyslitelný atlas hub naší Carolinky... jak v něm důležitě listuje ... neumí ještě číst, ale lebky se skříženými hnáty ji prozradí, že taková houba do polévky nepatří ... |
... a co je
paradoxní, že naše malá – velká houbařka sbírá nejlépe z nás všech houby,
ale nejí je. Odpověď nezná, proč ne...ale nenutíme ji. Jsme moc rádi, že má rád
houbaření a procházky lesem ... a tuze ráda pomáhá houby nakládat, zavařovat,
míchat, smažit ... a třeba někdo z vás má nějaký prima recept, který by ji
zachutnal. Předem děkujeme...
♥
... krásný den přejí vaše houbařky ...
Tak to závidím - u nás ani prašivka. Zuzinka, povzbuzená zprávami v televizi, se vydala do lesa (s babičkou v závěsu), aby po několika hodinách přišla domů s pláčem, že nenašla vůbec, ale vůbec nic. To se jí ještě v životě nestalo. Houby sice nejí, ale strašně ráda sbírá. Na rozdíl od staršího bratra, který sice houby jí, ale nerad sbírá. Aspoň se doplňují, sourozenci.
OdpovědětVymazatJani, nádherná sourozenecká symbióza. Já právě čtu Tvůj odkaz, moc za něj děkuji. Tolik jsem se toho dočetla. Jinak já šla do lesa absolutně jasným výsledkem..a ono ejhle... jo, člověk míní - Pán Bůh mění ... kdyby jste bydleli za humny, dala bych vám typ, kde by si Zuzinka udělala radost. A tak jí alespoň dodatečně přejeme všechno nejlepší k včerejšímu svátečku a moc ji přejeme radost ...Věrka
VymazatJeeejda, to je paráda! Ja by som šla na huby rada, ale nemám s kým. Muž sa nevyzná, ja sa nevyznám...to by to dopadlo. :D
OdpovědětVymazatMilujem huby...spomínam, ako sme kedysi každé leto mávali praženicu s hubami. Mňaaam. A hubovú polievku. A zavárané huby (pamätám si ten slizovitý nálev :D). Och, och, och. :)
U nás bol vášnivý turista a hubár dedko a ten nosil. Neviem však kade chodil. :D Keď sme sa vybrali do lesa my, obvykle sme našli nič. A tak ma prestalo baviť vstávať skoro ráno, aby nás nik neobehol, lebo mi to prišlo zbytočné. :D Na prechádzku môžem ísť aj poobede. :D
... tak to by ses mohla vybrat do lesa s naší malou houbařkou...skutečně rozpozná velké množství hub. Děkuji za krásné vzpomínání na dědečka. Hezké dny Věrka
VymazatMilá Věrko,
OdpovědětVymazatvždycky se těším na Tvůj nový příspěvek a tento mě, vášnivou houbařku, potěšil dvojnásobně, protože u nás zatím nerostou, ale můžu aspoň doufat, že začnou... Hubník nebo taky houbovník, jak v které rodině, znám a je naším tradičním štědrovečerním, posledním postním pokrmem. Tady v našem kraji je to celkem běžné jídlo. Chceš-li recept, ale rodinu od rodiny se mění, ráda dodám. Zajímavé je, že rodina mého tatínka ho vařila na slano, s česnekem a rodina mé maminky na sladko s rozinkami. Peču verzi tatínkovi maminky, mé milované babičky, ale můžu zjistit i sladkou. Krásné, prázdninové dny Vám přeji. Šárka
O tom sladkém a slaném hubníku psala ve své knížce Kouzlo rodinného stolu paní Kubátová: "Sladkej hubovec je katolickej. Evandělíci mají slanej s uzeným. Kdybyste se vydali na koledu do levínskýho mlejna, tam pečou hubovec dvojí. Hospodyně je z Jestřabí, tam se deržali děrauři a snima jejich víra. Hospodář je beneckej, a tady se peče hubovec sladkej."
VymazatDíky Jani, dokonalá informace, přesně to odpovídá, brodská rodina je katolická a skalská Jednota bratrská! A proto se u nás pekl dvojí :o))), sladkej pro maminku a slanej pro tatínka :o))).
VymazatHolky úplně Boží a to doslova informace. Poprosím Tě Šárko o recept na oba, ráda zkouším nové věci, resp ráda zkouším staré věci :-) Zde je můj email vera.si@seznam.cz Moc děkuji a těším se.Za chvíli kráčíme opět do lesa, malá houbařka žadoní od samého rána...Věrka
VymazatVěrko, jen budu mít chvilku, opíšu a pošlu. Omlouvám se za hrubky... Na houby jsme vyrazili, ale tady nic moc. Š.
VymazatŠárko, to budu moc ráda. Předem děkuji. Jinak my byly dnes zase a zase 1/2 tašky. Ale myslím, že při tomto počasí budou brzy houby i tam, kde zatím nejsou. Pá Věrka
VymazatVěru, u nás taky rostou, naše Simonka je taky zdatná houbařka a má je i ráda. Teda smažené plátky, v polívce, v omáčce, kuřátko na houbách to jo, ale smaženici do pusy nedala, teda dala, ale hned vyndala.
OdpovědětVymazatpřeji krásný den
Majka
Milá Majko, děkuji za krásný komentář. Dobrý nápad..dnešní úlovek osmažíme jako řízečky. Díky za typ. Pozdravujeme vaši malou houbařku Simonku. Věrka
Vymazathuby milujem...ale Bohu žiaľ nepoznám... takže neriskujem :))) vy máte krásny úlovok... :), pa Zuzana
OdpovědětVymazatMilá Zuzanko, souhlasím, že když člověk neví, je lepší nejíst. Jedlé houby jsou všechny...některé jen jednou :-) Pá Věrka
VymazatPáni, to je super úlovek.Také se chystáme na houby, tak snad budeme stejně úspěšní.
OdpovědětVymazatHouby mám moc ráda a ještě radši je sbírám. Procházky po lese (ještě navíc obohacené pěkným úlovkem) jsou úžasný relax. Moc zdravím Anny
Any mluvíš mi z duše...je to nádherný relax až bych řekla celonárodní sport. Třeba v Německu vůbec nechápou proč se v lese Češi ohýbají a nosí domů houby... Krásné letní dny...Věrka
VymazatVěrko,
OdpovědětVymazattak to se tedy máte - u nás zatím nic moc. Muž sice přinesl minulý týden pár pravých hříbků, ale od té doby ani ťuk. Naše mladší dcerka houby také nejí, jen vzpomíná, jak u babi (z mužovi strany) byl houbový týden, zrovna když tam byla o prázdninách. Chudák nejenže musela houby jíst, protože nic jiného nedostala, ale jak jí bylo z toho špatně! To fakt nechápu, jak tohle může malému dítěti udělat babička. Od té doby, jen jak je cítí, jí smrdí. A vaše malá houbařka je šikulka. Přeji krásný den.
Opravuji - mužovy strany
OdpovědětVymazatMilá Pavli, rozumím Ti. A právě proto naši malou houbařku do nich nenutíme. Ona si k nim najde cestu... dokonce si myslím, že smaženice je pro takové prcky moc těžká do bříška...babička nám k ní dávala mléko a já to tak dělám dodnes. Můj muž na mě koukal jako z jara, proč piji mléko ke smaženici...Nevím, síla zvyku z dětství. Pěkný den.Věrka
VymazatVěrko, úlovek je teda parádní a můžu říct, že můj muž to má stejně-sbírání hub miluje, ale do pusy je nedá. To já si na nich i ráda pochutnám :-)
OdpovědětVymazatMilá Veru, tak to se máš...víc na Tebe zbude...My máme rádi houby na všechny způsoby, ale je pravdou, že jsem úplně zapomněla na obalované houby alá řízky. Moje máma je kdysi dělávala z bedly. To byla pochoutka. Táta to nikdy do pusy nedal, prý , jak to nemá hnědou hlavu, prdí na to ... Ale o moc přišel...řízky z bedel jsou famózní..Krásný den...Věrka
VymazatMilá Věrko,
OdpovědětVymazatu sebe jsem už trochu o lese a houbách psala... Každý rok je to naše předpodzimní relaxace. V neděli vyrazily holky s tatínkem a kamarádkami, také místo řádění v bazénu... za necelou hodinu přinesli tři košíky hub... tak byla u nás doma zahájena houbová sezóna.
Proč se trápit, že něco hezkého končí, když stále přichází nové a neodolatelné okamžiky...
Krásný den...Lidka
Milá Lidko, napsala jsi to hezky, děkuji. Krásné před podzimní dny.Věrka
VymazatVau, tolik hub, u nás zatím vůbec nic...snad se taky dočkáme. Starší syn (téměř 3 roky) s námi chodí do lesa na houby už od necelých dvou let a hrozně rád hledá a sbírá, ale zatím je taky moc nejí, spíš vůbec, ale třeba se to jednou změní. Já jsem ráda, že je aspoň v tom lese rád, protože já taky a neskutečně mě to vždycky dobije! :-)
OdpovědětVymazat...absolutní souhlas...les není ničím nahraditelný...jak pro lidi, tak i pro zvěř...les ...příroda má baterky...lidi na to již přicházejí neb na to zapomněli přes všechny moudra techniky :-)Věrka
Vymazat